Tapioca puding s kokosovým mlékem a marakujou - bezlepkový, bezlaktózový, veganský

K tomuto pudingu jsem poprvé našla cestu před 2 lety v práci. Zpočátku na mne působil celkem nedůvěryhodně a vzhledově připomínal spíš nějaký druh kaviáru, podobně jako chia-puding, nakonec jsem se ale odhodlala a zkusila ho poté, co jeden zákazník v pátek odpoledne nakoupil snad 8 balení a řekl, že původně ho kupovali domů dceři, která drží má alergii na laktózu, ale nakonec začal tenhle tapiokový podivín chutnat celé rodině.
V tu dobu byl relativně levnou, chutnou a rychlou svačinou v době krátké pauzy. V momentě kdy jsem přestala působit na jednotlivých prodejnách, ale spíš v kanceláři a ve výrobě, jsem zjistila že se prodává už i u nás doma v Hustopečích ve zdravé výživě. Cena byla pořád velmi přijatelná. Letos ale výrobce cenu poměrně dost zvedl, a to na takovou výší že už mi přišla přemrštěná.
Tak jsem koupila tapiokové perličky a puding konečně zkusila i doma. V obchodě přidávají obvykle konzervované ovoce nebo čokoládu, já rády přidávám šťavnaté a lehce nakyslé sezonní, nebo (pokud si chci vyhodit z kopýtka) marakuju alias passionfruit alias mučenku.

Marakuja je exotické ovoce, které nádherně voní, trochu jako "tutti frutti" a podle stupně zralosti je lehce nebo velmi kyselé a lehce nasládlé. Je to to ovoce, které ve vietnamských bistrech dostanete v pomerančové freshi. Kupuji ho obvykle v Makru, občas se ale podaří sehnat v akci (naprosto nárazově a nepředvídatelně) za pár korun v Tescu nebo v Albertu, stoprocentně seženete v Brně na Olomoucké a v Praze v Sapě. Obvykle stojí zhruba 50-60 Kč/4ks.

Kokosové mléko už je dneska celkem snadno dostupné ve větších supermaketech, ve zdravých výživách, nejlevněji samozřejmě v asijských potravinách. Většinou kupuju značku AROY-D. Mimo tenhle recept určitě upotřebíte do indických curry, kde utváří skvělou jemnou chuť.

Na 3 - 4 porce:

• 100 g tapiokových perliček
• 300 ml vody
• 300 ml kokosového mléka
• 3 lžíce třtinového cukru
• volitelně špetka vanilky/skořice
• marakuja
• další sezonní ovoce

Tapiokové perličky přelijte v rendlíku vodou a nechte zhruba 30 minut nasáknout, poté přidejte cukr, kokosové mléko a případnou vanilku či skořici a na středním plameni pomalu vařte zhruba 10 minut za stálého míchání. Průběžně zkoušejte, zda už perličky změkly na skus. Puding nevařte příliš hustý, během chládnutí ještě zhoustne a zpevní (stejně jako normální puding).

Ještě teplý pudink přelijte do skleniček a nechte lehce vychladnout, poté ozdobte nakrájeným ovocem a vyškrábanou dužinou z marakuji. Pokud se nechystáte puding hned konzumovat, zavíčkujte skleničky a skladujte v lednici po dobu několika dní.

Můj boj s makronky

K makronkům mě před pár lety přivedl tento článek od Cuketky. Zhruba v té době se začly šířit první zvěsti o tom, že v Brněnském bistru Franz lze občas zakoupit velmi dobré makronky od Romany Zubalové alias REPUBLIKY. Párkrát jsem tam na ně zašla, ale byly permanentně vyprodané. Až na vánočních trzích na Zelňáku - před snad 4 roky jsem konečně ochutnala - mandlovou pusinku plněnou delikátním krémem. Křupavá na povrchu, jemná uvnitř. Slaný karamel byl samozřejmě láska na první ochutnání. A dnes můžu říct že mi šlape na paty ještě avokádo-banán, fialka a borůvka s čokomátou. Ostatní jsou samozřejmě taky moc dobré, ale nevyvolávají ve mne to "šílenství". Dnes je kromě Franze seženete také v Preclíku, Marinádě a také ve Sklizeno Josefská, které je pro mne osobně absolutně nejblíž. S makronky už začlo také legendární Cukrářství Martinák - od nichž doporučuji také jejich Sachr a pasteis de nata.

Nebyla jsem jediná, kdo si je oblíbil, v minulých letech se po nich pobláznil celý svět (což dokazuje i výčet výrobců a prodejců výše). Nicméně teď už se hlad po nich a celé to makronkové šílenství tak nějak utlumuje. Obrození zažívá spíše odpalované těsto a s ním éclairs, profiteroly, a další.

V minulých 4 letech jsem se sama o výrobu makronek několikrát pokoušela, ale byly pro mne dlouho nedostižnou metou. Zkoušela jsem různé recepty, doby zasychání, teploty a časy pečení, stupně našlehání bílků, do různých konzistencí rozmíchané těsto - ponejčastěji od české bloggerské makronkové královny Chez Lucie, a nic. Vždy byly buď popraskané a nafouklé, Nebo připečení a tvrdé. Skoro nikdy se jim neudělala noha. Jednou už to vypadalo nadějně, ale po zakousnutí jsme zjistili, že jsou krásně nafouklé proto, že uvnitř skořápky je obří jeskyně. Díky pokusům s makronky jsem mimochodem zjistila, že trouba kterou aktuálně využívám má rozbitý termostat - takže ano, pekla jsem i v několika troubách a pořídila jsem si i vnitřní teploměr.  

No a nedávno jsem je vyzkoušela znovu, s opraveným termostatem, a s tím že když se to ani teď nepovede, tak už to prostě jednou pro vždycky vzdám a kašlu na ně. Výjimečně jsem místo receptů od Lucie vyzkoušela tento od Nuselské kuchty - protože k receptům přiložila i moc dobře napsaný článek o tom, proč se makronky nedaří. A světe div se, zadařilo se. Takže, konečně v mém nitru zavládl klid a mír, protože tuhle metu jsem zdolala. Ke všem tipům, které zmíněná bloggerka uvádí jsem taky na prvních pár minut využila horkovzduch - nevím proč to pomohlo, snad to ještě trochu víc zasušilo povrch makronek, ale pomohlo to, pekla jsem na 160 stupňů, cca 15 minut. 

Po tomto úspěchu se na ně možná časem vrhnu znovu a vyzkouším nějaké dobré náplně, nicméně zatím se znovu pokoušet štěstí nechystám :-)

Pro zvědavé - do těchto jsem použila jako náplň ganache z bílé čokolády a šťávy z passionfruit.