neděle 31. ledna 2016

Pastýřský koláč nebo Shepherd's Pie





Pastýřský koláč patří v anglosaských zemích mezi tzv. "comfort food" - kategorie domáckých jídel, které vám pravděpodobně uvaří máma ve chvílích, kdy je vám smutno a potřebujete utěšit. Naše máma sice tenhle masový páj nikdy nevařila a nepekla, nicméně i tak je to i pro mne takové utišující jídlo do chladných dnů. 
Vyloženě se hodí pro chvilky kdy je venku zima a pošmourno, protože při přípravě použijete zeleninu krásně zářivých barev a kuchyni vám nádherně provoní koření a bylinky, takže dobrá nálada zaručena. 

Mimochodem k tomuto pokrmu mám úsměvnou vzpomínku na nějaký díl amerického Masterchefa, kdy Joe Bastianich říká Gordonu Ramsay, že pastřířský koláč je v podstatě jen sugo bolognese s bramborovou kaší nahoře. A ve skutečnosti je to vlastně pravda :-)



Na jednu zapékací formu na lasagně:
  • 500 g mletého hovězího nebo jehněčího masa,
  • lžíce oleje
  • 1/3 celeru
  • 2 malé mrkve
  • 2 malé petržele
  • 2 řapíky celeru
  • 2 cibule 
  • 2 stroužky česneku.
  • 2 dcl červeného vína
  • 350 ml vývaru
  • 2 lžíce worchesterové omáčky
  • 2 vrchovaté lžíce rajčatového protlaku/ pokud máte raději řidší směs, tak 1 konzervu sekaných rajčat
  • 2 lžíce hladké mouky
  • sůl, pepř
  • lžička sušeného tymiánu a rozmarýnu
  • 3 bobkové listy
  • pár strouhnutí muškátového oříšku
Na bramborovou kaši
  • cca 1 kg brambor
  • sůl
  • máslo, mléko podle chuti
  • strouhaný parmezán
1. Veškerou zeleninu oškrábu a nastrouhám na hrubém struhadle. Česnek prolisuju v lisu. Všechny suroviny na omáčku si odměřím a přichystám po ruce.

2. Ve větší pánvi rozehřeju lžíci oleje a opeču na ní maso. Jakmile je z něj všechna voda odpařená a maso se znovu opéká v tuku, vyberu ho děrovanou lžíci vodle do misky a do pánve nasypu strouhanou zeleninu, kterou opékám několik minut, dokud nezačně lehce zlátnout. 

3. K zelenině přidám rozetřený česnek, zhruba minutu dál opékám a následně přidám zpět maso a zaleju směs červeným vínem. Nechám chvilku probublávat, aby se odpařil alkohol. Zapraším moukou a zaleju vývarem a rajčatovým protlakem. Promíchám a přidám sůl, pepř, bobkový list, rozmarýn, tymián a muškátový oříšek. Na mírném plameni nechám vařit zhruba 30 minut, napůl zakryté pokličkou. Občas zkontroluji a promíchám.



4. Ve velkém hrnci dám vařit vodu na brambory. Ty mezitím oškrábu a nakrájím na menší kusy. Nasypu brambory do vody a vodu osolím, vařím zhruba 20 minut do změknutí. 

5. Jakmile jsou brambory uvařené, sliju je a rozmačkám. Postupně přidávám máslo a mléko, dokud nezískám ideální kašovou konzistenci - možná mírně řidší, v troubě se trochu vysuší. Nakonec přidám zhruba hrst parmezánu a dobře rozmíchám. 

6. Troubu dám předehřát na 180 stupňů.

7. Na dno zapékací formy naliju omáčku a zarovnám. Nahoru navrstvím bramborovou kaši a projedu vidličkou, aby vznikly mírné vlnky. Nakonec lehce posypu parmezánem (díky tomu pak kaše při zapékání mírně zhnědne) a dám péct na 15 - 20 minut.

8. Vyndám z trouby a nechám zhruba 30 - 45 minut vychladnout, aby směs mírně ztuhla. Pak podávám.



úterý 26. ledna 2016

Zázvorový sirup + přírodní tipy proti nachlazení



 I když jsem doufala, že přes Vánoce a zkouškové sem přidám spoustu příspěvků, nakonec byl opak pravdou. Lví podíl na tom má i to, že jsme s drahým od poloviny listopadu střídavě pořád nemocní. Na konci prosince to ještě bylo docela zábavné se jen tak válet doma v teple a popíjet čaj, nicméně v půlce ledna, kdy jsem měla stále hotovou jen jednu zkoušku už byla nemoc dost na obtíž. A tak jsem nasadila léčivo, a to jak chemické, tak zejména přírodní. A nakonec mi na kontě během týdne přibyli další dvě zkoušky. Pozítří mne čeká další a příští úterý už jen jedna poslední. Někdy si říkám, že by bylo super, kdybych se dokázala přinutit, využít předtermínů a mít klid a volno už na začátku ledna. Bohužel jsem ale chronický prokrastinátor a o pololetí pak prostě bývám nemocná pokaždé. Tak mne napadlo se s vámi podělit o pár tipů proti nachlazení  a o recept na skvělý zázvorový sirup :-).

Pro recept si klidně scrollněte rovnou dolů ;-)



1. Pijte dostatek tekutin. Ideálně bylinkové nebo ovocné čaje. Černý čaj obsahuje hodně teinu a kofeinu, takže vás spíše odvodní. Do čaje se přidejte zázvor, bio citron a med

2. Aby med mohl do vašeho těla předat maximum svých výživových látek, přidejte ho do čaje až poté, co je mírně vychladlý a není úplně vařící, jinak by se spousta cenných látek zničila. Podobně když doma zahříváte zcukernatělý med, aby se rozpustil, už vám bude fungovat pouze jako sladidlo, ale už ne jako přírodní léčivo.

3. Nebojte se zařadit také spoustu křenu a česneku. Obojí je přírodní antibiotikum (působí antiviroticky a antimikrobiálně), jen pozor, pokud musíte do školy nebo do práce - česnek obzvlášť při horečnatém onemocnění poté čpí všemi póry těla ven - takže ten doporučuji v hojné míře spíš tehdy, pokud se nechystáte někam mezi lidi :-). Křen si můžete klidně nastrouhat jen tak s jablky, nebo jím posypat krajíc chleba s nějakou pomazánkou. Bohaté na vitamin C je také kysané zelí! Zkuste nějaké tradiční v pytlíku, nebo klidně i ve sklenici, jen dbejte na to, aby nebylo chemicky konzervované a ani sterilované. Jen ho nejezte prosím úplně studené.

4. Dlouho tažený domácí vývar vám dodá elektrolyty, o něž se vaše tělo ochudilo během pocení. Pokud navíc do vývaru šoupnete pár plátků mořských řas (např wakame, kombu, nori) - obsahují spoustu vápníku, železa, fosforu,... A navíc je momentálně popíjení vývarů jen tak z hrníčku místo kafe ultra-trendy, takže ještě budete za šviháky, co jdou s dobou ;-)

5. Nejvíc samozřejmě vašemu tělu pomůže odpočinek a dlouhý nerušený spánek. Aby se vám dobře spalo, nepřetápějte si v ložnici zbytečně a před spaním řádně vyvětrejte. Pokud musíte do práce či do školy, snažte se aspoň jít spát co nejdříve a příliš dlouho neponocovat.  

6. Nepřehánějte to se spreji proti rýmě. Věděli jste, že je velmi snadné si na nich vypěstovat závislost? A že pokud je budete užívat déle než 7 dnů v kuse, tělo si na účinnou látku vypěstuje odolnost, a vy si pak budete muset stříkat do nosu každou chviličku? Snažte se proto spreje do nosu jako Otrivin, Olynth, Muconasal atp používat opravdu jen v souladu s návodem - tedy zhruba 3x denně, nevynechejte dávku před spaním, aby se vám klidně spalo. Jinak zkuste zapojit spíš spreje do nosu s mořskou vodou - zvlhčí nosní sliznici a ta se bude snáz pročišťovat. Na sprejích s mořskou vodou závislost nevzniká. 
Pokud hledáte nějakou přirozenou alternativu, nabízí se jich několik - ponořte ruce až po lokty do horké vody - cévy na rukou se rozšíří a putuje do nich krev, zatímco oteklá sliznice v nose by měla splasknout.
Čichejte k dobrému a silnému strouhanému křenu. Ten také snadno protáhne vaše nosní dutiny. 
Můžete také provádět inhalace - do středně velkého hrnce napusťte vodu, ohřejte k varu a rozpusťte v ní alespoň 3 vrchovaté lžíce soli, můžete přidat také mátový čaj, pak sedněte k hrnci, přes hlavu přehoďte velký ručník a dýchejte hlavně nosem horké páry. (Na rovinu přiznávám, že tohle mi nos sice nikdy úplně neuvolní, je to prostě příjemné na celé ty oteklé sliznice). 

6. Při horečce zkuste Priessnitzovy zábaly - kdy dostatečně savou (plátěný šátek, plenu) látku namočíte do studené vody, omotáte kolem krku. Další vrstvu kolem krku tvoří igelit, či nějaká zcela neprodyšná látka, a poslední třetí vrstvu tvoří nějaká suchá látka - šála, šátek. Jde o to aby se cévy v krku ochladily a zúžily a následně dobře zapařily. S takovýmto zábalem by se mělo vydržet ideálně až 3 hodiny, poté na 2 hodiny sundat a po pauze zase znova. Někdy ke studené vodě na první zábal přidávám také trochu slivovice nebo naopak eukalyptové esence.


7. Jezte spíš lehčí jídla (čímž nemyslím chroupat zeleninu jako králíci), jako jsou polévky, bílé maso, co není velkou zátěží pro organismus; pokud přesto máte chuť na kus hovězího, dejte si libové dušené maso s kořenovou zeleninou. Dobré je také nějaké lehké kuřecí kari bohaté na zahřívací koření. Pokud rádi kořeníte, v období nemoci rozhodně nešetřete s pepřem, zázvorem, chilli a kurkumou, která je dokonce považovaná za působící proti rakovině. 
Z jídelníčku by v zimě měli zmizet vodnaté suroviny jako jsou rajčata, okurky, tropické a obecně hodně vodnaté ovoce - které organismus ochlazují. Zmíněná zelenina navíc momentálně opravdu není v nejlepší kondici a tak jak chuťově, tak vitaminově pokulhává. Výjimku tvoří citrusy, které jsou naopak v zimním období na vrcholu sezony. A přiznávám, že během nemoci jsem holdovala také kiwi, ačkoliv to je zrovna poměrně chladivé ale mohla jsem se po něm utlouct. 

8. Jako poslední je taková na první pohled samozřejmá rada - dbejte hodně na osobní hygienu. Často si myjte ruce, stejně tak často umývejte svoje hrnky, příbory a nezapomeňte také na zubní kartáček - měl by se měnit několikrát ročně, obzvlášť po nemoci - jako pomůcka tu slouží - měňte svůj zubní kartáček s každou změnou ročního období. Nejvýznamnější pro nachlazení je orální přenos, takže žádné ruce u úst při zamyšlení a podobně, při nemoci je ruka před ústa povolena pouze při kýchání a zívání a pak nejlépe ihned umýt.
A jak můj přítel velmi rád při nemoci říká: "A hlavně, nikdy nelíbej nemocnou ženu!!" Byť je to trochu smutné, proti opětovné nákaze to docela slušně funguje :-D


RECEPT

Pro příjemnější období nemoci, ale klidně i pro každý jiný den tu mám pro vás recept na výborný zázvorový sirup. V zimě třeba s vlažnou vodou a citronem, nebo místo medu do čaje, a v létě parádně osvěží s kostkami ledu, limetkou, mátou a perlivou vodou ;-)



Na něco málo přes 1 litr sirupu:
  • 1 l vody
  • 500 g cukru
  • 250-280 g zázvoru
  • šťáva z 1-2 citronů
1. Zázvor oloupejte a nakrájejte na drobno/nastrouhejte. Cukr a vodu odměřte.

2. Do malého rendlíku dejte cukr, vodu, nastrouhaný zázvor a přiveďte k varu. Promíchejte tak, aby se všechen cukr rozpustil a poté stáhněte výkon plotny na minimum a rendlík přikrytý pokličkou nechte zhruba 30 - 45 minut jemně probublávat. Na posledních 5 minut přilijte také citronovou šťávu


3. Sirup zceďte do žáruvzdorné lahve a uzavřete. Skladujte v lednici, nebo dodatečně ještě v lahvi sterilujte.




TIPY: 
Zázvor se nejlíp loupe takovou tou pojízdnou škrabkou, případně lžící a detaily v záhybech doladíte snadno nožem po rozkrojení.
Nejlépe se strouhá v nějakém mechanickém krouhači - zázvorová šťáva vás pak nemůže spálit v oku nebo rozedřených prstech.
Zcezený strouhaný zázvor rozhodně nevyhazujte, uložte ho do uzavíratelné nádoby, skladujte v lednici a postupně přidávejte do čaje - nemusíte pak sladit tak moc, jako obvykle. 

pátek 18. prosince 2015

Tipy na gastro-knižní dárky na poslední chvilku

Doufala jsem že se mi podaří dát tento příspěvek do kupy už minulý týden, ale školní povinnosti, spousta prádla na vyprání, pečení a nákupy tomu nechtěli. Takže článek vzniká v posledním možném termínu, kdy můžete objednat knihy s větší čí menší jistotou, že dojdou do Vánoc :-). A doporučuji využít slevu u nakladatelství Smart press, kde můžete zakoupit níže zmíněné : Kuchařku první republiky, Květinovou kuchařku, Vaříme s dětmi, Láskominy, ale klidně také Menu podle Koko, Hovory s řezníkem, Škoda nevařit, Osm chutí Asie nebo Regionální kuchařku. Protože spousta krásných kuchařek má domov právě zde. 

Je několik kuchařských knih, kterými si letos na Vánoce a narozeniny dělám radost já, a tak vám rychle ukážu, které to jsou ať víte, proč si je také objednat - když to zvládnete dneska, prý by do Vánoc ještě měli dorazit ;-).


Umění francouzské kuchyně 2



S objednávkou z e-shopu jsem čekala hlavně na datum vydání druhého dílu Umění francouzské kuchyně od Julie Child a Simone Beck. Pokud jste viděli film Julie a Julia, možná tušíte, o jaké dílo se jedná a povedlo se vám nahlédnout i do života Julie v obsazení dokonalé Meryl Streep. Ale k věci - od kuchařky nečekejte žádné moderní fotografie, kniha je ryze praktickým průvodcem a do detailu vás seznámí s kuchařskými postupy a recepty. Oproti dílu prvnímu je však obohacena o pár černobílých instruktážních ilustrací, pokud je to potřeba (např při skládání listového těsta, ovazování masa, ...). Oproti prvnímu dílu se zde seznámíte také s výrobou francouzského pečiva (ať už běžné pečivo jako chléb či bagety, tak jemná listová těsta, plundrová těsta = kynuté listové na croissanty, křehká máslová těsta) a domácích masových pochoutek (paštiky, klobásy). Dále obsahuje kuchařské předpisy na polévky, různé druhy masa i zeleniny, nabízí vždy detailní popis přípravy a navrhuje možné další podobné recepty a vhodné alternativy. Hlavně ale, knihy od Childové považuji za učebnice francouzské kuchyně, vše vysvětlí od základů, v postupu nic neopomene a pod její taktovkou se nemůže nic pokazit :-)   


Vůně francouzské kuchyně 



 Původně jsem hodně zvažovala, jestli tuhle knihu přidat do košíku (zvlášť když už jsem objednávala předchozí zmíněnou), ale jméno Michel Roux mi pořád znělo v uších - je to přeci poměrně ikonická postava současné gastronomie, ověnčená michelinskými hvězdami. A tak nakonec v objednávce dorazila i tato kniha - a rozhodně nelituji, v knize je spousta zajímavých receptů, nádherných fotografií a skvělých rad. Ale je to spíš taková vyšší dívčí - resp. spousta zmíněných receptů je opravdu hodna hvězdy, takže pro mne je kniha spíš krásné čtení a dívání, možná mlaskání, ale je mi jasné, že recepty na humry, kraby, či steaky z vyzrálé svíčkové s lanýžem a silným plátkem foie gras asi moc často nevyužiji. Ale kniha disponuje i spoustou jednoduchých receptů které nejsou tak moc finanční náročné, bohužel je jich však nejvíc v kapitole věnované zelenině, dezertům a polévkám. Co mne láká je kapitola o rybách, protože Michel nabízí spousty různých zajímavých úprav a ne všechny vypadají, že mi chtějí zruinovat peněženku, takže se těším, až některé z nich zkusím, vždyť víte, my Češi máme v jídelníčku velice málo ryb a je třeba s tím něco dělat :-)


Kuchařka 1.republiky






Autorkami knihy jsou Eva Všetíčková a Jitka Rákosníková. Obě dámy pracovali a pracují v různých časopisech o vaření (Jitku si pamatuji jako šéfredaktorku F.O.O.Du i Gurmetu, její jméno najdete skoro ve všech českých překladech Jamie Olivera - takže o kvalitu díla se nemusíte bát :-). Knihu jsem nejdřív hrozně moc chtěla, ale pak jsem ji trošku upozadila za zahraniční díla. Nicméně nakonec si ke mně cestu přecijen našla a já jsem za to hrozně ráda. Při prolížení receptů mne totiž často přepadla nostalgie - například nad Jablečným kompotem, který tak často připravoval děda Karel, nad punčovým řezem, který miluje náš táte a který s láskou peče teta Maruška, která sice celý život pracovala na poště, ale kdyby si otevřela cukrárnu, jistě by měla plno. 
V knize najdete nejen recepty ale i stručný úvod ke každé dobové a společenské kapitole, obsauje totiž recepty členěné na měšťanskou kuchyni, světové inspirace, recepty filmových hvězd, elegantní cukrařinu, dělnickou kuchyni, domácí moučníky, židovskou kuchyni a bezmasá jídla. Hlavně mi kniha zvedá národní kuchařské sebevědomí - že i my máme vlastní gastronomické poklady, a že nejsme jen národ těžkých omáček, knedla-vepřa-zela a uzeného.                 


Vaříme s dětmi




Kniha blogerky Petry Novotné alias Kuchařinky a autorky stránek Natalirek.cz zabývajících se vařením s dětmi letos na několik měsíců téměř osiřeli, protože Petra připravila krásnou knihu pro všechny rodiče (a nejen ty), kteří by chtěli vařit se svými dětmi zdravá, kvalitní a chutná jídla. Kniha není jen kuchařkou, je vlastně i takovou dětskou učebnicí, kromě receptů a popisu činností pro rodiče i děti totiž obsahuje vždy i odstavec důležitých informací o používaných surovinách či technikách. Navíc se nejedná jen o jednoduché recepty, prvoplánově určené pro snadnou spolupráci s dětmi, naopak - Petra vás navnadí i na pečení vlastního pečiva (bagety, toustový chléb) a to dokonce ve zdravější špaldové variantě. 
Obecně tu najdete tematické recepty na snídaně a svačiny, obědy, večeře, zdravé dezerty, nápoje, ale třeba i tipy na občerstvení na narozeninovou párty a to včetně nápadů na drobné dekorace. Pokud vás tedy baví vařit s dětmi a chtěli byste jim vštípit kladný vztah k vaření a úctu k surovinám od útlého mládí - jednoznačně doporučuji! 


Květinová kuchařka




Vaření s jedlými květy a hledání volně rostoucích jedlých rostlin je poslední dobou docela žhavé téma. Když jsem si v létě procházela různé zahraniční odkazy kvůli smoothie kuchařce, nestačila jsem se divit, co všechno by člověk mohl do smoothie namixovat. A tahle kniha vám krásnou, čistou, elegantní formou ukáže, co všechno můžete na svých procházkách krajinou posbírat a následně konzumovat. A to zdaleka nejen ve formě rozmixovaného drinku! Autorka vám udělí cenné rady o tom jak, kdy a co sbírat, čím se vybavit a jak květy a rostliny skladovat. Tady si dovolím poznámku - co se skladování květů týče, budete je potřebovat vždy velmi čerstvé a skladování počítejte spíš maximálně v řádu hodin, nikoliv dnů - tak abyste nebyli překvapeni. 
Dílo vlastně není ani tak kuchařkou, jako spíš krásným herbářem doplněným o tipy na zpracování. Bude krásným dárkem pro někoho, kdo se raději vrtá s záhoncích, vyráží do přírody na bylinky nebo i jen tak, a vaření je pro něj spíš až na další příčce v zálibách. Bude se vám hodit také, pokud si od kuchyně a vaření budete chtít odpočinout, vaření s květinami je většinou lehké a očišťující, žádné zatěžující pokrmy a hlavně díky shánění surovin si užijete spoustu pobytu na čerstvém vzduchu.           


Domácí čínská kuchyně



Poté, co jsem loni víceméně náhodným výběrem zakoupila knihu Pravá vietnamská kuchyně od Uyen Luu a dokonale se zbláznila do všech receptů už jen čtením, bylo mi jasné, že asijská kuchyně bude v mé knihovně brzy potřebovat sourozence, takže jsem nadšeně objednala tuto domácí čínskou kuchařku. Je pojata v podobném moderním duchu - krásné barevné fotky, na začátků ůvod ke všem pro nás netradičním surovinám - bohužel bez tipů kde je sehnat. Recepty vypadají opět velmi chutně a těším se, až spoustu z nich zkusím, ale přesto mám trochu problém s tím, že pomalu každý druhý recept se začíná v názvu "Tátovo skvělé ... doplňte si" a autor očividně docela rád kouká sám na sebe, protože tolik fotek autora při vaření a hlavně jezení výsledného pokrmu jsem v žádné jiné knize neviděla a popravdě mi to spíš dost vadí. Nicméně pokud hledáte hlavně dobré recepty na čínská jídla a české názvy receptů vás nezajímají a rozhodně nemáte problém s tím vidět autora na každém druhém snímku - jděte do toho. Osobně se moc těším až zkusím alespoň pár druhů dim sum knedlíčků!!


Na mne bude pod stromečkem čekat ještě Pekařský učeň od Petera Reinharta - nicméně tu už si Ježíšek odnesl k zabalení, a tak pro vás fotku nemám. Věřím ale, že se o něm během svátků dočtete - ještě jsem do něj nestačila ani jedním očkem nakouknout a na nějaké nové informace o pečení domácího pečiva jsem hodně natěšená.

Mimo jmenované ještě mohu doporučit třeba Láskominy Denisy Bartošové, podle kterých buď ještě můžete sami připravit dárek někomu, nebo ji samotnou darujte jako dárek - mašli na obalu už má, stačí ji doplnit jmenovkou ;-)  
          

pátek 13. listopadu 2015

Láskominy + recept na salát z červené řepy



Už je to pár let, co mi kamarádka Jana cestou domů v lokálce básnila o skvělé paštice z knihy Láska prochází kuchyní. Knížku měla půjčenou od jiné kamarádky a na pár dní ji půjčila i mně. Já jsem se jí nemohla nabažit a za pár měsíců jsem tak byla sama vlastníkem knihy od Denisy Bartošové s unikátním designem. Dokonce tak unikátním, že v této kategorii vyhrála mezinárodní soutěž Gourmand World Cookbook Awards za rok 2013. Ačkoliv kniha není jen kuchařkou, je hlavně studnicí nápadů na spousty jedlých i nejedlých DIY dárků.
To ale trochu odbíhám od tématu - o zmíněné knize určitě časem napíšu do mého kuchařkového "čtenářského deníku", ale dneska chci psát o čerstvě vydané mladší sestře této knížky - LÁSKOMINY Denisy Bartošové. 


Láskominy jsou ve vzhledu opět unikátem, mají do vazby vloženou mašli na zavázání, takže z ní snadno uděláte dárek, aniž byste ji museli ještě nějak dál balit - no to je přeci super vychytávka, ne? :-) Navíc rozpletené konce lze snadno použít jako záložky. 

Já vím - moc ostré světlo, ale když já ty poslední podzimní paprsky slunce chtěla zprostředkovat i Vám :-)

Kniha je řazená podle měsíců v roce, a na každý měsíc máte pár nápadů na dárky - opět jak jedlé, tak nejedlé a to včetně nápadů jak je krásně zabalit. Za každou kapitolou navíc autorka vložila volný dvojlist jakožto deník na poznámky a zápisky zážitků, k nalepení fotek a jiných vzpomínkových předmětů. Denisa pak své čtenáře vyzývá, aby po zaplnění těchto dvojlistů udělali fotky a poslali jí je, aby mohla vidět, jakou radost vám kniha dělá - kontaktovat ji pak můžete prostřednictvím facebooku Láskomin
Jako doplnění ke knize navíc na jejím webu najdete k vytištění všechny šablony, jmenovky a další materiály zmíněné v knize. 
Parádní nápad jak využít drátěnku :)

To když si chcete personalizovat vlastní vůni do pokojového difuzéru - mimochodem na výrobu se skvěle hodí jednorázové hůlky na "čínu"

Trochu více o autorce a o této knize se dozvíte i v tomto video-rozhovoru s Adélou Hálkovou, což je šéfredaktorka nakladatelství Smart press, malého českého nakladelství, které s specializuje hlavně, ale nejen na kuchařky :-)


Kniha je pro vás, pokud máte rádi vlastnoruční výrobu dárku, jste zruční a trpěliví, rádi recyklujete a vdechujete starým věcem nový vzhled. Pokud vám nejsou cizí hobby prodejny  a nebo třeba, pokud smýšlíte ekologicky a žijete rádi v souznění s přírodou, pokud si rádi zdobíte byt či dům vlastnoručními výrobky. Pokud nejste ani jedno z toho, pořád se ještě můžete kochat fotkami krásných věcí a nápadů. 
Kniha pro vás není, pokud hledáte pouze kuchařku s přesnými postupy a rozpisy, pokud ruční výroba dárků není nic pro vás a pokud je jedinou výzdobou ve vašem bytě umělý stromek jednou v roce na Vánoce :))). 


Ocení zejména rodiče malých dětí a zároveň majitelé větších zahrad :)

Autorka knihy Denisa Bartošová je mimo jiné také dekor stylistkou pro různé časopisy o vaření a momentálně i spoluvydavatelkou časopisů Krásný venkov a Nové proměny bydlení. Kromě toho má také eshop s autorskými bytovými doplňky Desina design.


RECEPT na salát z červené řepy:

Když jsem vybírala recept, který k tomuto článku připojím, váhala jsem mezi domácími želé bonbony, houbovým koláčem, domácími bejkrolskami a vláčným datlovým koláčem. Nakonec jsem ale zvolila salát z červené řepy - proto, že je z pár ingrediencí (na houbový koláč jsem letos prostě nenasbírala dost hub, viz článek zde; doma sice mám nějaké sušené datle, ale nebylo jich dostatek, nedovedu nakrájet bagetu na dostatečně tenké plátky tak, aby to opravdu vypadalo jako bake rolls, a věděla jsem, že když udělám domácí želé, přítel se tím naláduje najednou a to jsem nechtěla :-)). 



A tak padla volba na tento řepný salát, který mi navíc snadno pomůže překonávat můj odpor k červené řepě. Chutná dobře a je z několika málo ingrediencí, které moc nestojí - a tím pádem jsem se mohla trošku rozšoupnout a investovat do kvalitního balkánského sýra ;-) Oliváč mám navíc také "domácí" (od majitelky penzionu v Chorvatsku, kam naše rodina jezdí v součtu už 20 let - a tak už vztah majitel-host přerostl v přátelství) - a musím říct, že to má prostě úplně jiné grády, než normální kupovaný olivový olej - byť extra panenský. Tymián z mikrozahrádky v truhlíku za oknem a doma udělané bagety, takže jedinnou řepu a sýr jsem musela dokoupit. 
Mimochodem - pokud nejste fanoušci červené řepy, věřím že recept by docela dobře fungoval třeba i s dýní a šalvějí, nebo s pečenými loupanými červenými paprikami, hladkolistou petrželí a česnekem. 

pro 2-3 osoby:
  • 5 středně velkých bulviček červené řepy
  • 4 lžíce olivového oleje + na zakápnutí
  • tymián, sůl a čerstvě mletý pepř
  • kvalitní balkánský sýr, nebo feta, 
  • 2 střední bagety/ciabatty + volitelně 1 stroužek česneku
Troubu přehřejte na 160 stupňů.

Řepu omyjte a (v gumových rukavicích) oloupejte. Nakrájejte na osminky a poklaďte na pekáček. Zakápněte olivovým olejem a posypte solí, pepřem a tymiánem. 
Dejte péct do změknutí. 

Bagety nebo ciabatty nakrájejte na velikost krutonků a zlehka opečte na pánvi (můžete lehce zastříknout olivovým olejem, a podle chuti můžete třeba přidat i utřený česnek, jen pozor, aby se nezačal připalovat a hnědnout - pak by zhořknul.

Sýr nechte odkapat a nakrájejte na kostky.

Pečenou řepu vyndejte z trouby a přendejte do mísy, nebo na servírovací talíř, přidejte nakrájený sýr a krutony a jemně promíchejte. Podávejte.

středa 11. listopadu 2015

Pauza na blogu - návrat do školy - vydaná kuchařka

Pravděpodobně jste si všimli dlouhé pauzy na blogu. Doufala jsem že tak ohromná nebude, ale stalo se spousta věcí, které na sebe tak trochu navazovali, zaplnily mi dost času a ve zbývajícím volnu jsem měla spíš kopr cokoliv psát, ačkoliv připravených receptů jsem měla v rukávu docela dost. 
Snad se neurazíte, když následující příspěvek koncipuji trochu jako svůj deník, protože tím vlastně vysvětlím co se v uplynulém čase dělo a ubíralo čas blogu :-) Vlastně se dá říct, že jsem si udělala od blogu prázdniny plné dalších zážitků. 

Ke každému pořádnému výletu u nás jako u správných čecháčků taky patří řízky

Je to celkem dlouhé čtení (jen sepsat to mi trvalo 4 hodiny) a snažila jsem se prokládat fotkami ale tentokrát na konci opravdu recept nečeká, tak snad se to dá přelouskat :-)

V létě jsem se dokonce účastnila výzvy Florentýny, alias Kuchařky pro dceru a měla všechny úkoly splněné. Nicméně finálový rozstřel jsem prostě vzdala, protože v té době jsem finišovala přípravu receptů pro trošku jiný a důležitější projekt. Dostanu se k němu, slibuji :-). Mimochodem, pokud si v kuchyni nejste zcela jistí a potřebujete si ujasnit základy, tak Florentýna právě vydala páté vydání své první kuchařky, tentokrát už sama za sebe, kniha se tak dočkala přepracování, nových fotek a také nového loga vydavatele :-).
Na konci srpna jsem byla pracovně na stánku na Industra food festivalu (příští rok už třebas i s něčím vlastním z DoGa :-) ). A 2 dny před zmíněným IFF jsem měla pečící maraton a připravovala jsem v dubnu slíbený svatební dort - třípatrový naked cake (tedy bez potahu). Recept na něj někdy i dodám, nicméně pro mne to byla naprostá premiéra a celou dobu jsem si říkala, že mne nevěsta asi ukamenuje za zkažení svatby. Totiž pečte v 35 stupňovém vedru a stavějte patra na lehké smetanové krémy - bez šance. Dort mne opouštěl rozebraný na jednotlivá patra a z toho jak vypadal jsem byla naprosto nešťastná. Nakonec mi ale pošel od nevěsty balík fotek a já nevěřila vlastním očím - závěrečný dekor si dělali sami a vypadalo to podle mne naprosto kouzelně. Tak si dovoluji vložit fotky ze svatby, které nejsou moje, ale fotografa Oldřicha Hrba -tak aspoň pro představu. Novomanželům moc gratuluji a díky, že si vybrali mne jako pekaře dortu :-) Interní info od kamaráda zní: "Udělala jsi fakt čupr dort, byl fakt moc dobrej a všem hrozně chutnal, dobrá práce!" 







V září jsem pracovně absolvovala Foodparade v Praze na stánku s pastrami sendviči, což jsou takové moje pracovní dítka (a domů jsem jela s prázdnou peněženkou, ale o bednu ciderů z Cidrerie Kliment bohatší - zbývá mi poslední lahev). Taky jsme si s drahým konečně pošmákli na bahn mi (luxus, určitě doma zopakuju!!), různých mořských potvůrkách (mňamka) a zmrzlině z Angelata.




Pak jsem ještě absolvovala Leadership konferenci v Brně v Mahenově divadle (taktéž se sendviči, takže z programu vám neřeknu ani ň). Pak jsem dala výpověď a vrátila se do školy. Cožeee? 
Ano, je to tak, stala jsem se opět studentem denního studia, čili k hotovému Bc. studiu Chemie a technologie potravin přidávám ještě navazující inženýrské studium. Rozhodnutí přišlo už loni před Vánoci, kdy jsem podávala přihlášku, ale pořád bylo s otazníkem, protože pro přijetí byly samozřejmě nutné příjmačky. Ale ty jsem nakonec v květnu bez problému zvládla. K mému vlastnímu mírnému pocitu vyhoření se pak přidaly ještě různé letní aféry z nichž jsem byla dost rozpačitá a věděla jsem, že prostě potřebuju získat nějaký odstup a nadhled a ujasnit si, co bych vlastně chtěla. A tak jsem školák. A zatím mě to baví. Jako volitelný předmět jsem si dala mimo jiné cukrářské technologie, a tak teď vždy jednou za 14 dnů v úterý ráno dostávám skoro diabetické koma při ochutnávání všech výrobků co ve cviku ve dvojicích vyrábíme. A předem se omlouvám, všechny fotky jsou z telefonu a za mizerného světla = žádná kvalita. 

jo, na tvarování růžiček z marcipánu fakt nejsem






Na konci září - během státního svátku jsem přemluvila drahého na výlet na houby. Celý týden předem jsem pátrala na houbařských webech po zaručených místech sběru. A po nechci říkat kolika desítkách najetých kilometrů a beznadějném pátrání v lese jsme nakonec se třemi hříbky a asi 6 růžovkami odjeli do IKEA na oběd a nákup různých cetek do kuchyně a drahý dostal nakázáno si nakoupit ponožky ve Sportsdirectu. Hřiby jsem nakrájela na skoro průsvitné plátky, nasušila a budu doufat že vyjdou aspoň na jednu polévku.




V říjnu jsem dokončovala ten velký projekt, o kterém bych už mohla začít pomalu mluvit - takže, držte si klobouky, povedlo se mi domluvit spolupráci v firmou Eta, která bude v nejbližších týdnech uvádět na trh parádní vysokootáčkový mixér Vital blend, který se skvěle hodí na přípravu smoothie a obecně veškeré raw stravy. 
Prototyp mixéru jsem měla zapůjčený a spolu s ním jsem vytvářela recepty do kuchařky, která bude k tomuto mixéru vydána - nese název zdRAWě? hRAWě! - ačkoliv, pravda, neobsahuje pouze raw recepty. 
Takže - 1. obrovský splněný sen v kulinární sféře jsem si splnila mnohem dřív, než bych čekala :-). A tajně doufám, že to ještě není konec spolupráce :-) Kromě smoothie jsem si oblíbila také superrychlou přípravu těsta na vafle nebo palačinky - víkendové snídaně tak získali zcela jiný směr :-). Zvládá skvěle taky rostlinná mléka a ořechová másla (ačkoliv těch máme doma velkou zásobu, takže ty zatím nevyrábím, ale mixér jsem využila k výrobě lískoořechového praliné na svatební dort - viz výše), taktéž krémové polévky, luštěninové pomazánky - jako třeba hummus, drtí led na alko-koktejly a zvládne i rychlou zmrzlinu z mraženého ovoce. O knize se ještě dočtete, protože budu postupně přidávat další recepty na smoothies, která jsme si doma oblíbili i na blog. 


Jahodová zmrzlina z mixéru vital blend :)

Někdy v průběhu října jsem odpadla s nachlazením a to na celé dva týdny. Totálně K.O., to se mi ještě nestalo, většinou pokud vůbec onemocním, jsem až poslední z rodiny. Ale tentokrát to bylo jako blesk z čistého nebe. Poslední dobou trošku čtu názory celostní medicíny - takže očividně něco jedovatého prostě chtělo z těla ven.

Koncem října se  konal - když to řeknu jednoduše - kmenový sjezd naší rodiny. resp. rodiny Hanáků - naše prababička (a teď doufám, že nepletu generace a píšu to dobře) - pocházela z 9 sourozenců a jejich žijící potomstvo se tedy jednu sobotu sjelo do místní malé hospůdky. A musím říct, že bylo docela zajímavé vidět svoje kořeny. Člověku to najednou dodá jakýsi pocit sounáležitosti. 

No a poslední říjnový víkend jsem se účastnila prvního hustopečského blešáku v Mklubu. Akci jsem si užila a pokud tamtamy duní správně, v prosinci by nás měl čekat ještě jeden :-)
Na blešáku jsem připravila dýňový a arašídový cheesecake, skořicové rolky, slané muffiny z těsta na cuketový koláč, chilli con carne a arašídové sušenky. A víceméně všechno se prodalo :-).
Hlavní organizátorka Peťa :) 

Teď je začátek listopadu, máme za sebou zabijačku (a já tím pádem pečení buchet a vaření zabijačkového guláše) a tak už přemýšlím, že je čas začít péct štoly, aby se stihly do Vánoc rozležet (a množné číslo píšu rovnou, protože je mi jasné, že budou padat za vlast jedna za druhou). 

Jasně, dneska je 11. a všichni pečou husy nebo kachny a já tu straším se štolou, ale ve školním týdnu, kdy večer budu trávit přípravou na zítřejší zápočtovou písemku a biflováním výpočtů proudění kapalin v potrubí, to fakt na husu ani kachnu nevidím :-). Včera byly rychlé těstoviny s rajčatovou a dneska to vidím obdobně.