Tabbouleh - středovýchodní bylinková smršť

Tabbouleh by se dal považovat za kuskusový nebo bulgurový salát s bylinkami, ale ve skutečnosti by měli jít spíše o nasekané bylinky s trochou kuskusu nebo bulguru :-) Tahle osvěžující smršť se podává hlavně na středním východě, v Libanonu, v Turecku a Arménii. 

Do tohoto salátu patří hlavně jemně sekaná hladkolistá petržel, máta, rajčata, cibulka a bulgur nebo kuskus plus sůl, pepř, olivový olej, citronovou nebo limetovou šťávu a volitelně utřený česnek na zálivku. Lokálně se v některých oblastech doplňuje tabbouleh ještě římským salátem, případně připravují jeho blízkou alternativu kisir - s rajčatovou pastou a sirupem z granátových jablek. 

Já se musím přiznat že ačkoliv jsem porazila svůj odpor ke koriandru a díky bahn-mi bagetám jsem si ho nakonec zamilovala podobně jako kdysi olivy a teď ho cpu i do míchaných vajec, tak petržel mi prostě pořád moc nechutná, čili u mne na fotkách je v receptu hlavně máta, a salát tak nepůsobí dostatečně bylinkově. Vy si každopádně intenzitu ochucení zvolte podle sebe ;-)

Na cca 3 porce:

• 100 g celozrnného kuskusu/bulguru
• půl svazku máty
• svazek hladkolisté petržele
• 3 zralá rajčata
• volitelně malá okurka
• 1 šalotka
• šťáva z jednoho citronu/limetky
• 3 - 5 lžic olivového oleje
• sůl a pepř

Kuskus odměřím v hrnku či odměrce, a podle obsahu dám vařit dvojnásobné množství vody. Kuskus v misce lehce osolím, zaliji vroucí vodou a nechám nasáknout zhruba 10 minut.
Rajčata nakrojím na špičce do kříže, krátce spařím v horké vodě, přendám do studené vody a po pár minutách až zchládnou, olupu slupku. Takto oloupaná rajčata následně nakrájím na kostičky (pokud vám však slupka nevadí, klidně tento krok vynechte).
Okurky oloupu, zbavím semínek a nakrájím také na drobné kostky. Bylinky a šalotku posekám nožem na jemno. Z limetkové šťávy, oleje, soli a pepře si připravím zálivku.
Všechny suroviny promíchám v míse a můžu podávat.

Cuketové cupcakes s citronem a mákem

Nedávno mi na Facebooku napsala jedna fanynka, jestli bych nepřidala nějaké další recepty s cuketou, když je teď jejich sezóna a každý jich má dostatek. V daném týdnu jsem měla v plánu recepty úplně jiné, ale nakonec jsem během dvou dnů stvořila cuketové cupcakes, fritty i nakládané cukety, a ještě mám v plánu sepsat recept na ratattouile, smažené cuketové hranolky v panko strouhance s parmezánem a plněné cukety. A když se zadaří a budou ještě, tak třeba i nějaké plněné cuketové květy. Problém je, že mám v čekání spoustu navařených a nafocených receptů a nějak se nedovedu dokopat k jejich sepsání na blog. Zvlášť když se zase valí další vlna veder :-/.

Těsto na cupcaky krásně zvlhčí cuketa i zakysaná smetana, jsou tedy dobré a příjemně vláčné i samotné jen tak, bez krému. Citron mu dodá svěží letní švih a mák zase do příjemného kontrastu zemitou chuť.

Krém z čerstvého sýra je v amerických receptech šíleně sladký. Jako opravdu hodně moc, protože obsahuje více cukru, než sýra. Má to pak samozřejmě vliv na roztíratelnost krému - čím víc cukru, tím lepší je jeho tuhost a méně se pak roztéká, ale chuť je opravdu příšerně sladká. Takže já raději cukru ubrala, byť je pak nutné mít krém stále vychlazený, aby nepouštěl syrovátku. Pokud jej chcete víc udržitelný, je řešením přidat třeba lžičku škrobu, který vodu naváže.

Na 12 - 14 košíčků (vyšlo mi na 12 muffinových a jednu malou bábovičku):

• 115 g másla - změklého
• 115 g cukru (dala jsem bílý a třtinový 1:1)
• 3 velká vejce
• 175 g polohrubé mouky
• 1/2 lžičky soli
• 1/4 lžičky sody
• 1/2 hrnku zakysané smetany (tj. zhruba 100 g)
• 1 hrnek oloupané, na jemno strouhané cukety (150-175 g)
• 1 lžíce citronové kůry
• 2 lžičky máku
• volitelně lžička vanilky

Na krém:

• 50 g másla
• 150 g cream cheese 
• šťáva z 1/2 citronu
• 85 - 100 g cukru (moučka, mě doma chyběla, takže jsem pak musela šlehat hoooodně dlouho)
• volitelně lžička vanilkového extraktu

1. Troubu dám předehřát na 180 stupňů z obou stran. Muffinový plech vyložím papírovými košíčky. 

2. Máslo prošlehávám metličkou v míse (nebo v robotu) až je krémové. Následně zašlehávám cukr dokud hmota nenabude, a stane se krémovou a nadýchanou. Za stálého míchání postupně přidávám vejce - vždy až to předchozí je dokonale zapracované do těsta. 

  

3. Ve druhé míse smíchám mouku, sůl, sodu. Na třikrát přidávám do máslové směsi, střídavě se zakysanou smetanou. Těsto pořádně promíchám. Nakonec přidám strouhanou cuketu, citronovou kůru a mák a co nejrychleji plním do plechu vyloženým papírovými košíčky. Po vyplnění všech košíčků dám péct.

4. Cupcaky peču zhruba 20 minut, dokud špejle zapíchnutá do středu jednoho z nich nevyjde ven zcela čistá. Upečené košíčky nechám 10 minut vychladnout v plechu, poté je vyndám na mřížku a nechám vychladnout úplně.

5. Během pečení a chladnutí košíčků si připravím krém. Máslo prošlehám, přidám smetanový sýr a míchám, dokud směs není krémové konzistence. Postupně přidávám cukr podle chuti, citronovou šťávu a případně vanilku. Dám vychladit do lednice. (pokud budu krém na košíčky natírat, stačí krém vychladit v plastové krabičce nebo v přikryté misce, kde se šlehal; pokud chci nanášet cukrářským sáčkem, přesunu krém do sáčku s ozdobnou špičkou už nyní a v sáčku dám vychladit a ztuhnout).

6. Na vychladlé košíčky nanesu krém, případně posypu mákem na ozdobu a podávám. 

Calvo tuňák - tuňákový sendvič s avokádem - rychlé ramen nudle

Zhruba měsíc a kousek zpátky vyhlásilo Calvo ČR na svém Facebooku soutěž, zadání znělo takto:

 "Neustále hledáme nové chuťové kombinace! Inspirujte nás a napište nám, která je ta vaše nejoblíbenější a proč." 

A tak jsem - bez jakékoliv vidiny výhry napsala: 

"Já nejraději tuňáka v olivovém oleji s trochu rozmačkaným avokádem (+ šalotka, ždibec česneku, pepře a lžíce bílého jogurtu) a s rajčaty nakrájenými na kostičky bez semen - k tomu třeba nějaký křupavý toust a jsem v sedmém nebi"

A světe div se, ono to vyhrálo. Totiž, mě se málokdy v životě povedlo něco vyhrát, takže jsem byla pochopitelně nadšená jak malé dítě, a vzhledem k tomu, že to bylo díky mému mlsnému jazyku, tak se nadšení ještě zdvojnásobilo, protože konečně se tato vlastnost také hodila k něčemu praktickému :-)

Každpodádně, během necelých dvou týdnů dorazil balíček plný překvapení, o který jsem se dost bála, protože měl přijít na adresu k rodičům a ti tušili co bude obsahem zásilky :-D

Takže v balíčku přišlo: 3x tuňák v olivovém oleji, 3x tuňák v oleji s oreganem, 1x sardinky v tomatě, 1x luxusní filety z tuňáka ve vlastní šťávě a 1x luxusní filety v oleji

Těšila jsem se, že ze všech těch krabiček vytvořím spoustu receptů. Nicméně menší konzervy s tuňákem mají jednu takovou drobnou chybu - prostě malý obsah, jde o jednu porci maximálně, a já většinou vařím alespoň pro tři. A když z jedné konzervy nechám vykapat olej nebo nálev, už v ní bohužel mnoho nezbyde, domů tedy většinou vždy kupuji velké konzervy. Jinak ale Calvo tuňáky beru jako kvalitní, chuťově velmi dobré. Varianta s oreganem mě velice zaujala. 
Filety si zatím ještě šetřím na salát Nicoise, na který se v brzké době ještě chystám. Jinak ale většina konzerv zahučela na tousty a do nudlí ramen - viz recept níže :-). Co ještě z tuňáka dělávám je rychlý těstovinový salát se zeleninou a jogurtem, k tomu rozmíchám tuňáka, nebo do kuskusu s rajčaty, bazalkou a červenou cibulí na tenko. 

Toust s avokádovou pomazánkou, tuňákem a rajčaty:

• toastový chleba
• konzerva tuňáka
• rajčata - přepůlená, vydlabaná, nakrájená na kostičky jen "masitá" část
• avokádo
• citronová šťáva
• malý stroužek česneku
• šalotka
• bílý jogurt
• sůl, pepř
• dle chutí tenké plátky cibule

Avokádo rozpůlím, vyndám pecku, vydlábnu dužinu a rozmačkám vidličkou. Zakápnu trochu citronové šťávy, přidám česnek, na drobno pokrájenou šalotku, sůl, pepř a zhruba 2 lžíce bílého jogurtu. 

Na opečený toust vrstvím avokádovou pomazánku, pokrájená rajčata, tuňáka a případně tenké plátky cibule.

Nudle alias instantní polévky jsou častou stravou mnoha studentů. Mne osobně provázely po obu střední školy v čajovně docela často, na vysoké jsem už většinou do horké vody sypala jen pytlík se sušenou zeleninou a místo všeho ostatního jsem dávala kostku domácího demi glace. No a teď jsem se ustálila na této celkem chutné podobě. 
Mimochodem, hůlkami jsem nakonec polévku i snědla, až na posledních pár rozlámaných nudlí na dně. Kdo mě zná, musí se smát, protože když jsem kdysi zkoušela sushi, byla jsem tak nešikovná a rozčilená hůlkami, že jsem nakonec jednotlivé kousky napíchla na hůlku a jedla jak lízátko (naštěstí to bylo v soukromí domova, takže žádná velká ostuda se nekonala). 

Rychlý ramen pro 2 osoby:

• 3 balení instantní polévky - z jednoho balení nudle rozpůlit, každý dostane 1,5; všechny ochucující pytlíčky vyhodit spolu s obalem
• 1 větší mrkev, oloupaná
• 2-3 stonky jarní cibulky
• pár listů bazalky
• pár lístků koriandru
• vykapaná velká konzerva tuňáka
• 2 lžíčky rybí a 2 lžičky sojové omáčky
• podle chuti pár kapek zeleného tabasca
• podle chuti pepř a chilli

Na  dno misky škrabkou loupu proužky mrkve. Přihodím nadrobno pokrájené kousky bylinek. Přidám trochu nalámané nudle, slané omáčky, tabasco, pepř a chilli, nakonec vykapaného tuňáka a zaliju vroucí vodou tak, aby nudle šly potopit. Přikryju talířkem nebo alobalem a nechám pár minut odstát. Před podáváním pořádně promíchám.

Tohle jíme teď v létě celkem často, protože příprava je naprosto primitivní a přitom vzniklé jídlo je chutné a zasytí. Teda aspoň mě. Drahému v noci ještě musím smažit cuketové placky.

Okurková limonáda

Další vlna veder dorazila na Moravu, a tak pospíchám s dalším, relativně snadným a rychlým recept na osvěžující nápoj. Pro některé to bude možná podivná kombinace, ale věřte, že voda s luhující se okurkou má opravdu příjemné tonizační účinky. Ne nadarmo se okurky přidávají také do ginu s tonikem. A když je to navíc třeba ještě OMG (nebo dokonce OMFG) od Žufánků - hmmmm :-).

Takže, dneska žádné dlouhé složitosti, jako u ledového čaje. Prostě popadněte okurku, škrabku, citron, bezový sirup /ale klidně se obejdete i bez něj/ a třeba ještě i trochu máty a jděte na to.

Recept na 1, 5 litru limonády:

• 1 okurka hadovka, umytá a nakrájená škrabkou na velmi tenké plátky, kupované okurky mají ve slupce vysoký obsah chemie, tak buď použijte domácí, bio, nebo okurky raději oloupejte.
• 1 citron nakrájený na plátky, ideálně v kvalitě bio
• 1 velký panák tj 40 ml bezinkového sirupu
• led (já si zamrazila do ledu levandulové květy, a dají se použít jakékoliv jiné jedné květy, nebo bylinky, nebo ovoce, a nebo budete mít prostě jen čistý led)

1. Okurky umyju a nakrájím škrabkou na plátky a dám do džbánu, stejně tak citron.

2. Do džbánu přidám panáka bezinkového sirupu, přisypu kostky ledu dle libosti a zaliju studenou vodou. Nechám chvilku louhovat a podávám. 

Do bezsirupové verze používám sekanou mátu, dodá to jinak trošku mdlejší verzi ten správný švih :-)

Meruňkový džem / marmeláda / extra-džem

Podle platné legislativy EU se ovocné pomazánky, které neobsahují určitý podíl citrusů (aspoň 20%) nesmí nazývat marmelády. A dobré ovocné pomazánky s vysokým podílem ovoce jsou správně "extra džemy". Silně ovšem předpokládám, že tak hloupě ukotvené i v národní legislativě máme jen my, a že nikde jinde se na tom tolik nebazíruje. Nicméně když tou školou člověk jednou prošel, už to v sobě má napořád, a proto se dnešní recept nejmenuje jednoduše meruňková marmeláda :-).

Nedávno mi vyšla série článků o zavařování a výrobě domácích marmelád a džemů, a jeden z nich najdete třeba zde na Prima Fresh. Letos jsem vlastně ani marmelády vařit vůbec nechtěla (bydlím už rok v podstatě sama, a marmelády vlastně skoro vůbec nejím a od loňska tu mám ještě pořád dostatečnou zásobu), ale poté co tento a i další články měli takový úspěch, že jsme najednou měli citrusový pektin vyprodaný skoro na všech prodejnách mi šéf řekl, že by bylo více než vhodné nějaký recept na marmeládu vytvořit. Nejdřív jsem poprosila kolegu z Josefské o rybíz. Jenže rybíz má sám o sobě dost pektinu a navíc se z něj marmeláda dělá díky odšťavňování úplně jinak, než jak je popsáno v článku. Nakonec část rybízu skončila v této buchtě s rebarborou, z části je marmeláda, a část zkouším naložit do octu jako obdobu malinového octa. Dostala jsem totiž obří bedýnku rybízu, který jsem odstopkovávala asi 2,5 hodiny (mlýnek nemám a nový mixér jsem nechtěla zavařit hned po měsíci využívání :-D ).

Jestli je nějaká marmeláda nebo džem, který jsem opravdu nepotřebovala dělat, je to rozhodně ten z meruněk, předloni jsme totiž měli velkou nadúrodu a táta se jednou rozhodl a uvařil v kotli snad 200 l marmelády a myslel si, že ji prodá. Jenže si asi neuvědomil, že když meruňky rostou nám, rostou pravděpodobně celému kraji. Takže jí máme ve sklepě dodnes. Pak jsem ale loni na Burčákových slavnostech ochutnala meruňkovou marmeládu s levandulí od Léto ve skle. Byla výborná, vlastně spíš chutnala jako trochu sladší meruňkový protlak s levandulí. Vůbec ne taková ta hustá sladká hmota co uchováváme doma. A tak jsem letos zkusila meruňkovou trochu jinak. S minimem cukru a s citrusovým pektinem. Jen si říkám, jak dlouho vydrží, protože na 1,5 kg ovoce jsem dala jen asi 300 g cukru a to máte skoro 85% podíl ovoce. A to se pak ve výrobku sakra projeví hygiena provozu ;-)

Jo a z meruněk mám nejraději kompot a následně drobenkový kynutý táč (hlavně proto, že v něm nejsou pecky). Majstrštyk našeho táty je vyklopit celý meruňkový kompot do velkého kameninového džbánu, zalít studeným mlékem a rozmixovat na koktejl. Vychlazený je v létě velmi osvěžující (a přitom tak jednoduchý). Jenže rok zpátky jsem nachystala snad 40 lahví meruňek na zavaření a všechny sklenice začly postupně plesnivět. Prý blbá zavařovací hlava (používala jsem tu kuličkovou, se starou klasikou mi to totiž nikdy moc nešlo). Takže já už asi vždycky půjdu na jistotu twist of víček, nebo budu dlouho šetřit na weckovky. Ono totiž tak dlouho se mordovat s vyskládáním meruněk do sklinek bylo o nervy. A když pak veškerá vaše snaha putuje do barelu na vypálení, je to k pláči. 

Teoretická příprava:

Aby marmeláda tuhla jak má, je třeba použít nějakou želírující látku. Ideálně čistě přírodní pektin - ve Sklizeno je pektin od Hradeckých delikates, já našla u nás ve zdravé výživě pektin od Grešíka, a pokud byste objednávali weckovky od Blanky Milfaitové, tak vám také celkem ochotně odsype (ačkoliv netuším jak teď objednávky od ní fungují/nefungují). Možná se vám bude zdát pytlík s pektinem malý a cena neúměrně vysoká. No, dávkování je cca 10 g na 1 kg ovoce, takže z malého pytlíku uděláte celkem dost marmelády. A hlavně, díky kvalitnímu pektinu není třeba ovoce utopit v tunách cukru ;-). 


Jak jsem zmínila výše, v zavařování je alfou a omegou hygiena provozu, já osobně s každou další zavařovací sezonou kupuji novou dřevěnou vařečku. Spotřebuju celkem dost octu a vodky na sterilování a desinfekci víček i sklenic. A hlavně, při ochutnávání je třeba pokaždé použít čistou lžičku - takže si jich připravte dostatek předem. Pokud si nejste jistí, jestli bylo vše čisté jak má, můžete pro jistotu později marmeládu i zavařit, ale u opravdu čistých twistovacích sklenic to většinou není potřeba.

Želírovací test: 

Pro správné určení ukončení doby varu marmelády se používá želírovací test s předem namraženým talířkem. Marmeládu kápnete na vychlazený talířek a pokud se během minuty při dotyku začne "krabatit" je marmeláda hotová, pokud je stále řídká a lepivá, vařte ještě chvilku.

Na zhruba 1,5 kg marmelády:

• 1 kg měkkých vyloupaných meruněk,
• 250 - 400 g cukru (po ochutnání buď přidáte nebo ne),
• 10  -13 g pektinu rozmíchaného v malé misce s částí cukru,
• šťáva z citronu (zhruba 1,5 polévkové lžíce)
• 0,5 vyloupaných pevných meruněk nakrájených na kostky
• dostatečný počet čistých sklenic a víček, malé talířky vychlazené v mrazáku

1. Měkké meruňky dám do hrnce s troškou vody a 100 g cukru a nechám zhruba 10 - 15 minut dusit na nízkém plameni, dokud zcela nezměknou.

2. Sklenice vyskládám na plech a dám sterilovat do trouby vyhřáté na 100 stupňů na cca 15 minut. Pak troubu vypnu a sklenice nechám uvnitř. Souběžně víčka dám do hluboké pánve s vodou a nechám vařit zhruba 5 - 10 minut za velice mírného bublání, pak vyndám na čistou vypranou utěrku a nechám oschnout.

3. Uvařené meruňky propasíruji přes sítko či jemnou pasírku. Přendám znovu do hrnce a přidám zhruba 100 g cukru, pektin a pořádné promíchám (klidně i metličkou), a čistou lžičkou ochutnám - pokud je marmeláda málo sladká, přidám cukru. Následně přidám citronovou šťávu, a za občasného míchání vařím na velmi mírném plameni ještě asi 5 minut (podle toho, jak se chová kapka marmelády na vychlazeném talířku viz "želírovací test"). 

4. Sklenice vyndám z trouby. Připravím si trychtýř, naběračku, chňapky a víčka po ruce. Na dno horkých sklenic nasypu zhruba 2 lžíce nakrájených meruněk, následně pomocí trychtýře a naběračky zaliju rozvařenou marmeládou a okamžitě zavíčkuju, otočím dnem vzhůru a nechám vystydnout. Pokud používám weckovky, nic dnem vzhůru neotáčím, ale nažhavím zavařovací hrnec, nebo hluboký plech s vodou, sklenice naskládám dovnitř a zavařuji zhruba 20 minut (v zavařovacím hrnci na 80, v troubě na 100 stupňů a na plotně v obyč. hrnci na nejmírnějším plameni). 

5. Po vychladnutí otočím sklenice opět dnem dolů a uskladním v suchu a temnu. 

TIP: pokud preferujete marmeládu hladkou, nemusíte přidávat nakrájené kostičky, udělejte marmeládu rovnou z celého 1,5 kg. Jestli rádi experimentujete, můžete přidat také hrst levandule nebo rozmarýnu nebo lžičku vanilky. 

Lemon curd - citronový krém

Lemon curd je svíravě sladký citronový krém s konzistencí pudingu, velmi oblíbený v Anglosaských zemích. Jeho využití je široké. Někteří ho mají rádi jen tak - na lžičku. Lze s ním ale připravit skvělý citronový dort, smíchat ho s mascarpone a slepit jím makronky, použít ho do na promazání dortů, triflu apod. Já osobně s jeho pomocí připravuji citronový cheesecake s vanilkou, přijde mi jak lepší, než když do něj jen vymačkám citron a oškrábu kůru.

Tento krém nemusíte připravovat pouze z citronů, lze využít i pomeranče, mandarinky, limetky, trochu obavy mám z grepu, ale možná i ten by si své milovníky našel. Alternativu z červených pomerančů dělala Maškrtnica. 
Jinak není příliš náročný na suroviny - pouze vejce, cukr, citron, máslo - a tak byste nemuseli šetřit na jejich kvalitě - použijte chemicky neošetřené citrusy, dnes se dají sehnat už poměrně snadno a peněženka vám při jejich nákupu rozhodně nevykrvácí.    

Vejce
Je možné ho připravit pouze ze žloutků (viděla bych to tak na 6-8 žloutků) - pokud máte dostatek vajec a využití pro zbylé bílky (makronky, pusinky, Pavlova, ...) - jen do toho. Výsledná barva krému pak bude mnohem sytější žlutá. Záleží také, jak jsou slepice krmené - čím více betakarotenu ve stravě, tím oranžovější žloutky. My teď přes zimu máme žloutky velice bledě žluté. V létě, kdy mají slépky možnost si nazobat i trávu, máme žloutky občas skoro stejně oranžové, jako jsou v obchodech. 
Pokud máte, použijte vejce domácí, pokud nemáte - no nechám na vás a vašem uvážení - nicméně použijte čerstvá vejce z důvěryhodného zdroje, ideálně třeba 3-5 dnů po snášce. Mějte však na paměti, že vejce jsou potencionálním zdrojem salmonely, protože dobré je tepelně upravit tak, aby se možnost nákazy eliminovala - ideální je, aby dosáhly teploty 71 stupňů.  

Možná si říkáte, že to s tím nebezpečím trochu přeháním, nicméně já už mám salmonelu vyzkoušenou a znovu bych ji zažít nechtěla, byť je to dávno a zdrojem byl jakési unknown tiramisu. Kdybych si měla vybírat, nejraději bych pasterovala i žloutky domácích vajec na výrobu majonézy - ale to už trochu hraničí s nemocí z povolání. Zajímavé ale je, že vařečku se syrovým těstem, krémem či dokonce masovou směsí klidně olíznu.

A čím to, že klecově chované slepice mají zářivé žloutky? Betakaroten se jim prostě přidá do krmiva uměle. Je to technologicky tak dokonale ošetřené, že zákazník může dojít za velkochovatelem, na paletě žlutých odstínů (ne nepodobným vzorníkům palet barev na zdi) si vybere ten, podle něj nejlepší odstín, a technolog pak jen naváží požadované množství betakarotenu do krmiva. 

Citrony
jak už jsem napsala výše - ideálně kupte biocitrony, budete používat i kůru a tak je dobré, aby do krému nevyluhovala spoustu chemikálií. Strouhejte pouze žlutou část, bílá je hořká. Ne-bio citrony kupujte pouze tehdy, když budete používat jenom vymačkanou šťávu. Chemikálie ze slupky neumyjete ani jarem. Nejlépe se uvolňují třeba v alkoholu nebo v tuku - veškeré alkoholické nápoje se zanořenými stříkanými citrony tak získávají další, nechtěnou, přidanou hodnotu.

Máslo
použijte čerstvé máslo - takové by mělo mít 80-90% tuku, žádné stolní, nedělní, a už vůbec ne rostlinné náhražky. Pokud tedy nechcete, aby váš krém chutnal jako guma. Já osobně mám oblíbené Jaroměřické (moravské, modrožluté pruhy, kráva na obale) máslo nebo máslo od Madety, kvalitní má i Tatra (ačkoliv to jejich "Farmářské" má jen 200g a stojí víc než klasická 250g kostka, což mi trochu vadí) nebo třeba Lacrum. 

Cukr
asi nejméně "konfliktní" surovina - obyčejný cukr krupice skvěle poslouží. Pokud máte doma jen krystal, budete se muset trochu více ohánět metličkou, aby se rozpustil. 

Na cca 400 ml sklenici:

• 3 velká vejce velikosti
• 150 g cukru krupice
• 80 ml šťávy z citronu (2 velké nebo 3 menší kusy), plus kůra z nich nastrouhaná
• 60 g másla, vychlazeného a nakrájeného na kostičky

dál je potřeba nerezovou misku (která bude držet na hrnci - na vodní lázeň), metličku a silikonovou stěrku, a hrnec (do kterého logicky bude pasovat mísa) a volitelně (jen pokud máte) i teploměr (třeba i ten na maso, aby naměřil teplotu 71 stupňů). 

V misce rychle prošlehám vejce, přidám cukr a citronovou šťávu.

Do hrnce napustím tolik vody, aby se po vložení mísy dno nedotýkalo hladiny vody. Pod hrncem škrtnu. Postavím na něj mísu s vaječnou směsí a zapnu sporák. Směs nejlépe stále promíchávám metličkou dokud nebude zcela jednolitá, až se rozpustí všechen cukr, tak je možné už ji promíchávat třeba jen stěrkou, aby příliš nepěnila. Důležité je neodcházet a stále míchat - nic se nesmí napálit na dno, aby se vejce nezdrcla, směs se musí ohřívat stejnoměrně. Postupně začne houstnout jako puding. V tu chvíli je možné vložit teploměr - po dosažení 71 stupňů vypínám sporák a horkou vodu z hrnce vylévám. Nechám trochu vychladnout

Do lehce vychladlé směsi přimíchám kostičky másla a nastrouhanou kůru.

Ještě horkou směs naliju do čisté sklenice a zavíčkuju. Pokud vaříte pro krátkou spotřebu, stačí přelít do uzavíratelné nádoby a než zchládne na pokojovou teplotu, tak ho přikryju potravinářskou folií - přímo na krém - aby neoschl a nevytvořil se na něm škraloup, jak zchládne, může se už folie sundat a krabička zavřít - v lednici takto vydrží asi 7 dní. Lemon curd je možné také zavařit - asi 10 minut by mělo postačit. Já ho ale i zavařené raději skladuji v lednici.