Tipy na gastro-knižní dárky na poslední chvilku

Doufala jsem že se mi podaří dát tento příspěvek do kupy už minulý týden, ale školní povinnosti, spousta prádla na vyprání, pečení a nákupy tomu nechtěli. Takže článek vzniká v posledním možném termínu, kdy můžete objednat knihy s větší čí menší jistotou, že dojdou do Vánoc :-). A doporučuji využít slevu u nakladatelství Smart press, kde můžete zakoupit níže zmíněné : Kuchařku první republiky, Květinovou kuchařku, Vaříme s dětmi, Láskominy, ale klidně také Menu podle Koko, Hovory s řezníkem, Škoda nevařit, Osm chutí Asie nebo Regionální kuchařku. Protože spousta krásných kuchařek má domov právě zde. 

Je několik kuchařských knih, kterými si letos na Vánoce a narozeniny dělám radost já, a tak vám rychle ukážu, které to jsou ať víte, proč si je také objednat - když to zvládnete dneska, prý by do Vánoc ještě měli dorazit ;-).


Umění francouzské kuchyně 2

S objednávkou z e-shopu jsem čekala hlavně na datum vydání druhého dílu Umění francouzské kuchyně od Julie Child a Simone Beck. Pokud jste viděli film Julie a Julia, možná tušíte, o jaké dílo se jedná a povedlo se vám nahlédnout i do života Julie v obsazení dokonalé Meryl Streep. Ale k věci - od kuchařky nečekejte žádné moderní fotografie, kniha je ryze praktickým průvodcem a do detailu vás seznámí s kuchařskými postupy a recepty. Oproti dílu prvnímu je však obohacena o pár černobílých instruktážních ilustrací, pokud je to potřeba (např při skládání listového těsta, ovazování masa, ...). Oproti prvnímu dílu se zde seznámíte také s výrobou francouzského pečiva (ať už běžné pečivo jako chléb či bagety, tak jemná listová těsta, plundrová těsta = kynuté listové na croissanty, křehká máslová těsta) a domácích masových pochoutek (paštiky, klobásy). Dále obsahuje kuchařské předpisy na polévky, různé druhy masa i zeleniny, nabízí vždy detailní popis přípravy a navrhuje možné další podobné recepty a vhodné alternativy. Hlavně ale, knihy od Childové považuji za učebnice francouzské kuchyně, vše vysvětlí od základů, v postupu nic neopomene a pod její taktovkou se nemůže nic pokazit :-)   


Vůně francouzské kuchyně 

 Původně jsem hodně zvažovala, jestli tuhle knihu přidat do košíku (zvlášť když už jsem objednávala předchozí zmíněnou), ale jméno Michel Roux mi pořád znělo v uších - je to přeci poměrně ikonická postava současné gastronomie, ověnčená michelinskými hvězdami. A tak nakonec v objednávce dorazila i tato kniha - a rozhodně nelituji, v knize je spousta zajímavých receptů, nádherných fotografií a skvělých rad. Ale je to spíš taková vyšší dívčí - resp. spousta zmíněných receptů je opravdu hodna hvězdy, takže pro mne je kniha spíš krásné čtení a dívání, možná mlaskání, ale je mi jasné, že recepty na humry, kraby, či steaky z vyzrálé svíčkové s lanýžem a silným plátkem foie gras asi moc často nevyužiji. Ale kniha disponuje i spoustou jednoduchých receptů které nejsou tak moc finanční náročné, bohužel je jich však nejvíc v kapitole věnované zelenině, dezertům a polévkám. Co mne láká je kapitola o rybách, protože Michel nabízí spousty různých zajímavých úprav a ne všechny vypadají, že mi chtějí zruinovat peněženku, takže se těším, až některé z nich zkusím, vždyť víte, my Češi máme v jídelníčku velice málo ryb a je třeba s tím něco dělat :-)


Kuchařka 1.republiky

Autorkami knihy jsou Eva Všetíčková a Jitka Rákosníková. Obě dámy pracovali a pracují v různých časopisech o vaření (Jitku si pamatuji jako šéfredaktorku F.O.O.Du i Gurmetu, její jméno najdete skoro ve všech českých překladech Jamie Olivera - takže o kvalitu díla se nemusíte bát :-). Knihu jsem nejdřív hrozně moc chtěla, ale pak jsem ji trošku upozadila za zahraniční díla. Nicméně nakonec si ke mně cestu přecijen našla a já jsem za to hrozně ráda. Při prolížení receptů mne totiž často přepadla nostalgie - například nad Jablečným kompotem, který tak často připravoval děda Karel, nad punčovým řezem, který miluje náš táte a který s láskou peče teta Maruška, která sice celý život pracovala na poště, ale kdyby si otevřela cukrárnu, jistě by měla plno. 
V knize najdete nejen recepty ale i stručný úvod ke každé dobové a společenské kapitole, obsauje totiž recepty členěné na měšťanskou kuchyni, světové inspirace, recepty filmových hvězd, elegantní cukrařinu, dělnickou kuchyni, domácí moučníky, židovskou kuchyni a bezmasá jídla. Hlavně mi kniha zvedá národní kuchařské sebevědomí - že i my máme vlastní gastronomické poklady, a že nejsme jen národ těžkých omáček, knedla-vepřa-zela a uzeného.                 


Vaříme s dětmi

Kniha blogerky Petry Novotné alias Kuchařinky a autorky stránek Natalirek.cz zabývajících se vařením s dětmi letos na několik měsíců téměř osiřeli, protože Petra připravila krásnou knihu pro všechny rodiče (a nejen ty), kteří by chtěli vařit se svými dětmi zdravá, kvalitní a chutná jídla. Kniha není jen kuchařkou, je vlastně i takovou dětskou učebnicí, kromě receptů a popisu činností pro rodiče i děti totiž obsahuje vždy i odstavec důležitých informací o používaných surovinách či technikách. Navíc se nejedná jen o jednoduché recepty, prvoplánově určené pro snadnou spolupráci s dětmi, naopak - Petra vás navnadí i na pečení vlastního pečiva (bagety, toustový chléb) a to dokonce ve zdravější špaldové variantě. 
Obecně tu najdete tematické recepty na snídaně a svačiny, obědy, večeře, zdravé dezerty, nápoje, ale třeba i tipy na občerstvení na narozeninovou párty a to včetně nápadů na drobné dekorace. Pokud vás tedy baví vařit s dětmi a chtěli byste jim vštípit kladný vztah k vaření a úctu k surovinám od útlého mládí - jednoznačně doporučuji! 


Květinová kuchařka

Vaření s jedlými květy a hledání volně rostoucích jedlých rostlin je poslední dobou docela žhavé téma. Když jsem si v létě procházela různé zahraniční odkazy kvůli smoothie kuchařce, nestačila jsem se divit, co všechno by člověk mohl do smoothie namixovat. A tahle kniha vám krásnou, čistou, elegantní formou ukáže, co všechno můžete na svých procházkách krajinou posbírat a následně konzumovat. A to zdaleka nejen ve formě rozmixovaného drinku! Autorka vám udělí cenné rady o tom jak, kdy a co sbírat, čím se vybavit a jak květy a rostliny skladovat. Tady si dovolím poznámku - co se skladování květů týče, budete je potřebovat vždy velmi čerstvé a skladování počítejte spíš maximálně v řádu hodin, nikoliv dnů - tak abyste nebyli překvapeni. 
Dílo vlastně není ani tak kuchařkou, jako spíš krásným herbářem doplněným o tipy na zpracování. Bude krásným dárkem pro někoho, kdo se raději vrtá s záhoncích, vyráží do přírody na bylinky nebo i jen tak, a vaření je pro něj spíš až na další příčce v zálibách. Bude se vám hodit také, pokud si od kuchyně a vaření budete chtít odpočinout, vaření s květinami je většinou lehké a očišťující, žádné zatěžující pokrmy a hlavně díky shánění surovin si užijete spoustu pobytu na čerstvém vzduchu.           


Domácí čínská kuchyně

Poté, co jsem loni víceméně náhodným výběrem zakoupila knihu Pravá vietnamská kuchyně od Uyen Luu a dokonale se zbláznila do všech receptů už jen čtením, bylo mi jasné, že asijská kuchyně bude v mé knihovně brzy potřebovat sourozence, takže jsem nadšeně objednala tuto domácí čínskou kuchařku. Je pojata v podobném moderním duchu - krásné barevné fotky, na začátků ůvod ke všem pro nás netradičním surovinám - bohužel bez tipů kde je sehnat. Recepty vypadají opět velmi chutně a těším se, až spoustu z nich zkusím, ale přesto mám trochu problém s tím, že pomalu každý druhý recept se začíná v názvu "Tátovo skvělé ... doplňte si" a autor očividně docela rád kouká sám na sebe, protože tolik fotek autora při vaření a hlavně jezení výsledného pokrmu jsem v žádné jiné knize neviděla a popravdě mi to spíš dost vadí. Nicméně pokud hledáte hlavně dobré recepty na čínská jídla a české názvy receptů vás nezajímají a rozhodně nemáte problém s tím vidět autora na každém druhém snímku - jděte do toho. Osobně se moc těším až zkusím alespoň pár druhů dim sum knedlíčků!!


Na mne bude pod stromečkem čekat ještě Pekařský učeň od Petera Reinharta - nicméně tu už si Ježíšek odnesl k zabalení, a tak pro vás fotku nemám. Věřím ale, že se o něm během svátků dočtete - ještě jsem do něj nestačila ani jedním očkem nakouknout a na nějaké nové informace o pečení domácího pečiva jsem hodně natěšená.

Mimo jmenované ještě mohu doporučit třeba Láskominy Denisy Bartošové, podle kterých buď ještě můžete sami připravit dárek někomu, nebo ji samotnou darujte jako dárek - mašli na obalu už má, stačí ji doplnit jmenovkou ;-)  
          

Láskominy + recept na salát z červené řepy

Už je to pár let, co mi kamarádka Jana cestou domů v lokálce básnila o skvělé paštice z knihy Láska prochází kuchyní. Knížku měla půjčenou od jiné kamarádky a na pár dní ji půjčila i mně. Já jsem se jí nemohla nabažit a za pár měsíců jsem tak byla sama vlastníkem knihy od Denisy Bartošové s unikátním designem. Dokonce tak unikátním, že v této kategorii vyhrála mezinárodní soutěž Gourmand World Cookbook Awards za rok 2013. Ačkoliv kniha není jen kuchařkou, je hlavně studnicí nápadů na spousty jedlých i nejedlých DIY dárků.

To ale trochu odbíhám od tématu - o zmíněné knize určitě časem napíšu do mého kuchařkového "čtenářského deníku", ale dneska chci psát o čerstvě vydané mladší sestře této knížky - LÁSKOMINY Denisy Bartošové. 

Láskominy jsou ve vzhledu opět unikátem, mají do vazby vloženou mašli na zavázání, takže z ní snadno uděláte dárek, aniž byste ji museli ještě nějak dál balit - no to je přeci super vychytávka, ne? :-) Navíc rozpletené konce lze snadno použít jako záložky. 

Já vím - moc ostré světlo, ale když já ty poslední podzimní paprsky slunce chtěla zprostředkovat i Vám :-)

Kniha je řazená podle měsíců v roce, a na každý měsíc máte pár nápadů na dárky - opět jak jedlé, tak nejedlé a to včetně nápadů jak je krásně zabalit. Za každou kapitolou navíc autorka vložila volný dvojlist jakožto deník na poznámky a zápisky zážitků, k nalepení fotek a jiných vzpomínkových předmětů. Denisa pak své čtenáře vyzývá, aby po zaplnění těchto dvojlistů udělali fotky a poslali jí je, aby mohla vidět, jakou radost vám kniha dělá - kontaktovat ji pak můžete prostřednictvím facebooku Láskomin. 

Jako doplnění ke knize navíc na jejím webu najdete k vytištění všechny šablony, jmenovky a další materiály zmíněné v knize. 

Parádní nápad jak využít drátěnku :)

To když si chcete personalizovat vlastní vůni do pokojového difuzéru - mimochodem na výrobu se skvěle hodí jednorázové hůlky na "čínu"

Trochu více o autorce a o této knize se dozvíte i v tomto video-rozhovoru s Adélou Hálkovou, což je šéfredaktorka nakladatelství Smart press, malého českého nakladelství, které s specializuje hlavně, ale nejen na kuchařky :-)

Kniha je pro vás, pokud máte rádi vlastnoruční výrobu dárku, jste zruční a trpěliví, rádi recyklujete a vdechujete starým věcem nový vzhled. Pokud vám nejsou cizí hobby prodejny  a nebo třeba, pokud smýšlíte ekologicky a žijete rádi v souznění s přírodou, pokud si rádi zdobíte byt či dům vlastnoručními výrobky. Pokud nejste ani jedno z toho, pořád se ještě můžete kochat fotkami krásných věcí a nápadů. 

Kniha pro vás není, pokud hledáte pouze kuchařku s přesnými postupy a rozpisy, pokud ruční výroba dárků není nic pro vás a pokud je jedinou výzdobou ve vašem bytě umělý stromek jednou v roce na Vánoce :))). 

Ocení zejména rodiče malých dětí a zároveň majitelé větších zahrad :)

Autorka knihy Denisa Bartošová je mimo jiné také dekor stylistkou pro různé časopisy o vaření a momentálně i spoluvydavatelkou časopisů Krásný venkov a Nové proměny bydlení. Kromě toho má také eshop s autorskými bytovými doplňky Desina design.

RECEPT na salát z červené řepy:

Když jsem vybírala recept, který k tomuto článku připojím, váhala jsem mezi domácími želé bonbony, houbovým koláčem, domácími bejkrolskami a vláčným datlovým koláčem. Nakonec jsem ale zvolila salát z červené řepy - proto, že je z pár ingrediencí (na houbový koláč jsem letos prostě nenasbírala dost hub, viz článek zde; doma sice mám nějaké sušené datle, ale nebylo jich dostatek, nedovedu nakrájet bagetu na dostatečně tenké plátky tak, aby to opravdu vypadalo jako bake rolls, a věděla jsem, že když udělám domácí želé, přítel se tím naláduje najednou a to jsem nechtěla :-)). 

A tak padla volba na tento řepný salát, který mi navíc snadno pomůže překonávat můj odpor k červené řepě. Chutná dobře a je z několika málo ingrediencí, které moc nestojí - a tím pádem jsem se mohla trošku rozšoupnout a investovat do kvalitního balkánského sýra ;-) Oliváč mám navíc také "domácí" (od majitelky penzionu v Chorvatsku, kam naše rodina jezdí v součtu už 20 let - a tak už vztah majitel-host přerostl v přátelství) - a musím říct, že to má prostě úplně jiné grády, než normální kupovaný olivový olej - byť extra panenský. Tymián z mikrozahrádky v truhlíku za oknem a doma udělané bagety, takže jedinnou řepu a sýr jsem musela dokoupit. 

Mimochodem - pokud nejste fanoušci červené řepy, věřím že recept by docela dobře fungoval třeba i s dýní a šalvějí, nebo s pečenými loupanými červenými paprikami, hladkolistou petrželí a česnekem. 

pro 2-3 osoby:

• 5 středně velkých bulviček červené řepy
• 4 lžíce olivového oleje + na zakápnutí
• tymián, sůl a čerstvě mletý pepř
• kvalitní balkánský sýr, nebo feta, 
• 2 střední bagety/ciabatty + volitelně 1 stroužek česneku

Troubu přehřejte na 160 stupňů.

Řepu omyjte a (v gumových rukavicích) oloupejte. Nakrájejte na osminky a poklaďte na pekáček. Zakápněte olivovým olejem a posypte solí, pepřem a tymiánem. 

Dejte péct do změknutí. 

Bagety nebo ciabatty nakrájejte na velikost krutonků a zlehka opečte na pánvi (můžete lehce zastříknout olivovým olejem, a podle chuti můžete třeba přidat i utřený česnek, jen pozor, aby se nezačal připalovat a hnědnout - pak by zhořknul.

Sýr nechte odkapat a nakrájejte na kostky.

Pečenou řepu vyndejte z trouby a přendejte do mísy, nebo na servírovací talíř, přidejte nakrájený sýr a krutony a jemně promíchejte. Podávejte.

Pauza na blogu - návrat do školy - vydaná kuchařka

Pravděpodobně jste si všimli dlouhé pauzy na blogu. Doufala jsem že tak ohromná nebude, ale stalo se spousta věcí, které na sebe tak trochu navazovali, zaplnily mi dost času a ve zbývajícím volnu jsem měla spíš kopr cokoliv psát, ačkoliv připravených receptů jsem měla v rukávu docela dost. 

Snad se neurazíte, když následující příspěvek koncipuji trochu jako svůj deník, protože tím vlastně vysvětlím co se v uplynulém čase dělo a ubíralo čas blogu :-) Vlastně se dá říct, že jsem si udělala od blogu prázdniny plné dalších zážitků. 

Ke každému pořádnému výletu u nás jako u správných čecháčků taky patří řízky

Je to celkem dlouhé čtení (jen sepsat to mi trvalo 4 hodiny) a snažila jsem se prokládat fotkami ale tentokrát na konci opravdu recept nečeká, tak snad se to dá přelouskat :-)

V létě jsem se dokonce účastnila výzvy Florentýny, alias Kuchařky pro dceru a měla všechny úkoly splněné. Nicméně finálový rozstřel jsem prostě vzdala, protože v té době jsem finišovala přípravu receptů pro trošku jiný a důležitější projekt. Dostanu se k němu, slibuji :-). Mimochodem, pokud si v kuchyni nejste zcela jistí a potřebujete si ujasnit základy, tak Florentýna právě vydala páté vydání své první kuchařky, tentokrát už sama za sebe, kniha se tak dočkala přepracování, nových fotek a také nového loga vydavatele :-).

Na konci srpna jsem byla pracovně na stánku na Industra food festivalu (příští rok už třebas i s něčím vlastním z DoGa :-) ). A 2 dny před zmíněným IFF jsem měla pečící maraton a připravovala jsem v dubnu slíbený svatební dort - třípatrový naked cake (tedy bez potahu). Recept na něj někdy i dodám, nicméně pro mne to byla naprostá premiéra a celou dobu jsem si říkala, že mne nevěsta asi ukamenuje za zkažení svatby. Totiž pečte v 35 stupňovém vedru a stavějte patra na lehké smetanové krémy - bez šance. Dort mne opouštěl rozebraný na jednotlivá patra a z toho jak vypadal jsem byla naprosto nešťastná. Nakonec mi ale pošel od nevěsty balík fotek a já nevěřila vlastním očím - závěrečný dekor si dělali sami a vypadalo to podle mne naprosto kouzelně. Tak si dovoluji vložit fotky ze svatby, které nejsou moje, ale fotografa Oldřicha Hrba -tak aspoň pro představu. Novomanželům moc gratuluji a díky, že si vybrali mne jako pekaře dortu :-) Interní info od kamaráda zní: "Udělala jsi fakt čupr dort, byl fakt moc dobrej a všem hrozně chutnal, dobrá práce!" 

V září jsem pracovně absolvovala Foodparade v Praze na stánku s pastrami sendviči, což jsou takové moje pracovní dítka (a domů jsem jela s prázdnou peněženkou, ale o bednu ciderů z Cidrerie Kliment bohatší - zbývá mi poslední lahev). Taky jsme si s drahým konečně pošmákli na bahn mi (luxus, určitě doma zopakuju!!), různých mořských potvůrkách (mňamka) a zmrzlině z Angelata.

Pak jsem ještě absolvovala Leadership konferenci v Brně v Mahenově divadle (taktéž se sendviči, takže z programu vám neřeknu ani ň). Pak jsem dala výpověď a vrátila se do školy. Cožeee? 

Ano, je to tak, stala jsem se opět studentem denního studia, čili k hotovému Bc. studiu Chemie a technologie potravin přidávám ještě navazující inženýrské studium. Rozhodnutí přišlo už loni před Vánoci, kdy jsem podávala přihlášku, ale pořád bylo s otazníkem, protože pro přijetí byly samozřejmě nutné příjmačky. Ale ty jsem nakonec v květnu bez problému zvládla. K mému vlastnímu mírnému pocitu vyhoření se pak přidaly ještě různé letní aféry z nichž jsem byla dost rozpačitá a věděla jsem, že prostě potřebuju získat nějaký odstup a nadhled a ujasnit si, co bych vlastně chtěla. A tak jsem školák. A zatím mě to baví. Jako volitelný předmět jsem si dala mimo jiné cukrářské technologie, a tak teď vždy jednou za 14 dnů v úterý ráno dostávám skoro diabetické koma při ochutnávání všech výrobků co ve cviku ve dvojicích vyrábíme. A předem se omlouvám, všechny fotky jsou z telefonu a za mizerného světla = žádná kvalita. 

jo, na tvarování růžiček z marcipánu fakt nejsem

Na konci září - během státního svátku jsem přemluvila drahého na výlet na houby. Celý týden předem jsem pátrala na houbařských webech po zaručených místech sběru. A po nechci říkat kolika desítkách najetých kilometrů a beznadějném pátrání v lese jsme nakonec se třemi hříbky a asi 6 růžovkami odjeli do IKEA na oběd a nákup různých cetek do kuchyně a drahý dostal nakázáno si nakoupit ponožky ve Sportsdirectu. Hřiby jsem nakrájela na skoro průsvitné plátky, nasušila a budu doufat že vyjdou aspoň na jednu polévku.

V říjnu jsem dokončovala ten velký projekt, o kterém bych už mohla začít pomalu mluvit - takže, držte si klobouky, povedlo se mi domluvit spolupráci v firmou Eta, která bude v nejbližších týdnech uvádět na trh parádní vysokootáčkový mixér Vital blend, který se skvěle hodí na přípravu smoothie a obecně veškeré raw stravy. 

Prototyp mixéru jsem měla zapůjčený a spolu s ním jsem vytvářela recepty do kuchařky, která bude k tomuto mixéru vydána - nese název zdRAWě? hRAWě! - ačkoliv, pravda, neobsahuje pouze raw recepty. 

Takže - 1. obrovský splněný sen v kulinární sféře jsem si splnila mnohem dřív, než bych čekala :-). A tajně doufám, že to ještě není konec spolupráce :-) Kromě smoothie jsem si oblíbila také superrychlou přípravu těsta na vafle nebo palačinky - víkendové snídaně tak získali zcela jiný směr :-). Zvládá skvěle taky rostlinná mléka a ořechová másla (ačkoliv těch máme doma velkou zásobu, takže ty zatím nevyrábím, ale mixér jsem využila k výrobě lískoořechového praliné na svatební dort - viz výše), taktéž krémové polévky, luštěninové pomazánky - jako třeba hummus, drtí led na alko-koktejly a zvládne i rychlou zmrzlinu z mraženého ovoce. O knize se ještě dočtete, protože budu postupně přidávat další recepty na smoothies, která jsme si doma oblíbili i na blog. 

Jahodová zmrzlina z mixéru vital blend :)

Někdy v průběhu října jsem odpadla s nachlazením a to na celé dva týdny. Totálně K.O., to se mi ještě nestalo, většinou pokud vůbec onemocním, jsem až poslední z rodiny. Ale tentokrát to bylo jako blesk z čistého nebe. Poslední dobou trošku čtu názory celostní medicíny - takže očividně něco jedovatého prostě chtělo z těla ven.

Koncem října se  konal - když to řeknu jednoduše - kmenový sjezd naší rodiny. resp. rodiny Hanáků - naše prababička (a teď doufám, že nepletu generace a píšu to dobře) - pocházela z 9 sourozenců a jejich žijící potomstvo se tedy jednu sobotu sjelo do místní malé hospůdky. A musím říct, že bylo docela zajímavé vidět svoje kořeny. Člověku to najednou dodá jakýsi pocit sounáležitosti. 

No a poslední říjnový víkend jsem se účastnila prvního hustopečského blešáku v Mklubu. Akci jsem si užila a pokud tamtamy duní správně, v prosinci by nás měl čekat ještě jeden :-)

Na blešáku jsem připravila dýňový a arašídový cheesecake, skořicové rolky, slané muffiny z těsta na cuketový koláč, chilli con carne a arašídové sušenky. A víceméně všechno se prodalo :-).

Hlavní organizátorka Peťa :) 

Teď je začátek listopadu, máme za sebou zabijačku (a já tím pádem pečení buchet a vaření zabijačkového guláše) a tak už přemýšlím, že je čas začít péct štoly, aby se stihly do Vánoc rozležet (a množné číslo píšu rovnou, protože je mi jasné, že budou padat za vlast jedna za druhou). 

Jasně, dneska je 11. a všichni pečou husy nebo kachny a já tu straším se štolou, ale ve školním týdnu, kdy večer budu trávit přípravou na zítřejší zápočtovou písemku a biflováním výpočtů proudění kapalin v potrubí, to fakt na husu ani kachnu nevidím :-). Včera byly rychlé těstoviny s rajčatovou a dneska to vidím obdobně.

Jednoduchá pórková polévka podle Julie Child

Když řeknu, že takovou polévku často vařívala už i moje babička aniž by věděla, že figuruje i v kuchařce Julie Child, bude to pravda. Pravděpodobně nějakou její obdobu také vaříte doma. Pokud se vám zdá, že nemá daleko k Vichyssoise, také se nemýlíte. 

Byť se může zdát obyčejná a nezajímavá a připravovaná možná z trochu fádních surovin, rozhodně překvapí lahodnou chutí (kupodivu ani při použití vody místo vývaru) a nezklame ani u nedělního oběda. Zároveň je její příprava tak jednoduchá, že ji zvládne každý, kdo dovede oškrábat brambory :-)  

Jde vlastně o úplně první recept v Juliině kuchařce a jak sama píše, je nadmíru univerzální. Kromě brambor a pórku můžete použít i jinou zeleninu - fazolové lusky, mrkev, špenát, žampiony, jarní cibulku,...  

Pro 6 osob:

• 450 g oloupaných brambor, nakrájených na kostky či plátky
• 450 g pórku, očištěného a nakrájeného na silnější kolečka (bílá i zelená část)
• 2 litry vody nebo kuřecího vývaru (ideálně nesoleného, jinak při přidávání soli šetřete)
• 1 lžíce soli (případně více dle chuti)
• 1/2 kelímku smetany 30% (nebo celý kelímek 12-15%) / nebo 3 lžíce másla
• 2-3 lžíce krájené pažitky, řeřichy nebo petrželky na ozdobu, případně kvalitní oblíbený olej na pokapání.

1. Do hrnce nalijte  vodu/vývar, přidejte brambory, pórek a sůl a vařte 40-50 minut. Nechte mírně vychladnout a rozmixujte.

2. Ochutnejte a případně dochuťte solí, přidejte smetanu /nebo máslo  a podávejte posypané řeřichou.

Gratinované brambory s brokolicí

Nedávno si moje sestra chtěla v Lidlu koupit hotové, mražené zapačené brambory s brokolicí a sýrem. Málem mi kleplo, když si takovou věc můžem snadno připravit doma, a bude to chutnat asi tak o 1000% procent lépe. Nic proti Lidlu, sama tam často a celkem ráda nakupuji a s kvalitou jsem většinou spokojená, ale koupě tohoto mi prostě přišla jako totální barbarství. 

Zároveň jsem v návaznosti na recept na španělskou tortillu jsem přemýšlela, jak vlastně vypadají ty "opravdové" francouzské brambory. Pro radu jsem šla přímo ke zdroji, k Julii Child. Ta sice ve své kuchařce nikde o "francouzských bramborách" které obsahují vejce a nějakou uzeninu nepíše, zato popisuje recept na Gratin Jurrasien /zapékané brambory se smetanou a sýrem/. Recept jsem modifikovala pro svoje potřeby, nicméně jsem si vzala k srdci radu péct na nízkou teplotu tak, aby smetana při zapékání nezačla bublat a vařit a následně se nezdrcla. Pekla jsem tedy poměrně dlouho, snad 1,5 hodiny, nicméně výsledek stál za to :-)

Zcela nedietní francouzské okénko

Mimochodem, absolutně vůbec nejde o dietní recept, můžete použít méně tučnou smetanu, ale pak to už nebude ve francouzském stylu ani omylem. Francouzská kuchyně totiž stojí na másle a smetaně. Většinou když dělám steaky podle receptů Julie Child pro 4 osoby spotřebuju skoro celou kostku másla ( protože kostička na opečení steaků, kostičky na opečené steaky v momentě kdy jdou do trouby, kostička pod šalotku na omáčku, a pár kostiček do hotové chladnoucí omáčky na zahuštění; nedejbože, když si ke steaku dáváte třeba ještě fazolky maštěné máslem, nebo nové brambory s máslem). A chutná to skvěle. Jen je třeba si uvědomit, že jde o pokrm, který si člověk nedává každý týden.

I proto tyhle brambory doporučuji podávat na malé talířky, porce vypadá opticky větší, a po jejím snězení nebudete zapláclí sedět a koukat do blba.

Jo a ještě další pecka - původní, bezbrokolicová úprava je myšlena pouze jako příloha, čili se k ní ještě podával hlavní chod - uff, i tohle je kaloricky bomba, nic dalšího už bych si k tomu asi nedala, nebo snad jen v případně, že by z daného množství nebo 8, ale 16 porcí :) Doma jsme k nim už nic dalšího nepotřebovali, snad jen nějakou čerstvou zeleninu. 

Sýrové alternativy:

Pokud nemáte v dosahu žádný ze švýcarských sýrů, nebo vám vadí jejich aroma, je možno využít i kvalitního čedaru, ale pak už nejde o tradiční francouzskou kuchyni :) a stejně tak je to s nahrazováním tučné smetany za méně tučnou.

Blanšírování brokolice:

úprava brokolice, kterou na začátku provádím se jmenuje blanšírování a využívám ji třeba také tady, a v připadě dnešního receptu dobu varu trochu zkracuji. Mým cílem tentokrát není brokolice uvařená na skus, ale brokolice skoro nedovařená, ale částečně zbavená svých sirných aromalátek (čti jako "bude to potom míň smrdět") - a proto při blanšírování tentokrát NEPOUŽÍVÁM pokličku.

Na 1 velkou zapékací mísu, tj zhruba 6-8 porcí:

• 10 větších brambor
• 2 menší košťály brokolice (nebo 1 velikánský)
• 250 - 300 g strouhaného švýcarského sýra (gruyère, raclette, tilsiter, appenzeller, případně lze i comté...) 
• 250 - 300 ml smetany (30%)
• cca 100 g másla
• sůl a pepř dle chuti

1. V dostatečně velkém hrnci dám vařit vodu na brokolici. Jakmile začne vřít, osolím velkou špetkou soli. Vedle si připavím velkou mísu s ledově studenou vodou (ideálně přidám i pár kostek ledu). Troubu dám předehřát na 150 stupňů.

2. Brokolici omyju a nakrájím na jednotlivé hlavičky, košťál oloupu a nakrájím na cca 0,5 cm tlusté plátky. Do vroucí vody vhodím košťál a vařím 2 minuty, pak přidám i růžičky a vařím další 2 minuty, během varu brokolici nezakrývám pokličkou. Pak okamžitě vyjmu z vroucí vody a ponořím do ledově studené vody a zcedím. 

3. Brambory omyju, případně oloupu (nové mladé brambory s tenkou slupkou jsem neloupala), a nakrájím na tenké plátky. Sýr nastrouhám.

4. zapékací nádobu vymažu máslem a začnu vrstvit nakrájené brambory, lehce posolit a popepřit, trochu sýra, trochu másla na malé kousíčky, brokolice, lehce posolit a popepřit, a znovu - brambory,  sýr, máslo, sůl, pepř, brokolice, sůl, pepř, brambory,... Na závěr vrstva brambor a sýra s máslem. 

5.  Smetanu rozehřeju těsně pod bod varu, nesmí začít bublat (mohla by se srazit). Následně s ní zaliju připravenou naplněnou formu. Dám péct do trouby a teplotu zároveň stáhnu na 100 stupňů (EDIT: po několika reakcích které říkaly že smetana se i po 90 minutách ne a ne vsáknout doporučuji tedy zvednout teplotu pečení na 130 C, jen dejte pozor, ať se vám nesrazí :-)). Nechám péct zhruba 75 - 90 minut, dokud nejsou brambory upečené skrz, na povrchu mají upečenou zlatavou křupavou krustu, a dokud smetana není vsáknutá dovnitř a brambory v ní již neplavou. Nechám 10 - 15 minut vychladnout.

6. Mírně vychladlé brambory nakrájím a podávám.